středa 28. ledna 2015

Velký projekt - Sophies Universe

Na chvíli jsem se odmlčela - ne že bych nic netvořila, právě naopak. Přihlásila jsem se do velkého mezinárodního projektu CAL 2015 vedeného britskou designérkou Dedri Uys. Háčkovačky z celého světa podle jejích instrukcí tvoří velkou čtvercovou deku, jejímž základem je krásná mandala. Každou neděli přijde návod na pár řádků, a v květnu se dá všechno dohromady.
Největším problémem byly příze. Podle složení, které uváděla Dedri, jsem našla, že by mohla nejlépe vyhovovat příze Jeans - směs bavlny a akrylu. Jenže jsem nenašla v nabídce celé potřebné barevné spektrum. Protože se u této příze (je na trhu relativně nová, vyráběná v Turecku) udávalo, že je to obdoba naší Kačenky či Kačky a metráž tomu celkem odpovídala, objednala jsem chybějící barvy v Kačence. Jenže když příze došly, zjistila jsem, že Kačenka je o poznání silnější. Co teď? Tak jsem musela doobjednat Jeans v náhradních barvách. A nemám z toho zrovna nejlepší pocit, ta barevná škála je příliš křiklavá... Kdybych byla trochu odvážnější, vybrala bych si docela jiné barvy a bylo by jich méně. Nu, teď už to dodělám, jak to je. Je to můj první velký projekt na pokračování. Na ten další se ale připravím lépe.
Tu je výsledek zatím třítýdenního snažení:


Přidejte se také, ještě všechno lehce dohoníte!

Nakonec jsem se přece jen rozhodla změnit barvy. Doobjednala jsem pár nových pastelových odstínů, pak jsem makala, abych dohonila pětitýdenní práci za necelý týden, a tu je výsledek:



Že to stálo za to, změnit barvičky? Hned z toho mám větší radost. A tu je mandala po šesti týdnech:


A tady po sedmém týdnu snažení:




Vypnutá na podložce a zatížená pomocnicí Marfuškou po osmém týdnu: 



Snažím se každou novou část fotit, ale někde se mi ztrácejí obrázky. Tak dnes přidávám až 11. část. 


A tady je čtrnáctá část s krásnými motýlky. Už je to zase čtverec. Jenže já bych potřebovala dva takové, abych měla přehoz přes celou postel. Nějak to musím vymyslet.


Zase jsem párkrát nefotila, a už bude skoro konec! Tak dneska předposlední (17.) část:


A ještě poslední oficiální část. Ti, co chtěli deku jako středně velký čtverec, mají hotovo. My ostatní musíme něco přidat.



Naštěstí i další kolegyně háčkovačky chtějí deku zvětšit, a tak Dedri přidala čtverečky. Jenže já ji potřebuju hodně dlouhou, jedna řada čtverečků mne nespasí. A tak jsem si vymyslela malé nastavení z jednoduchých vzorků, a pak teprve jsem naháčkovala čtverečky. Jak jsem finišovala, začala mne hrozně bolet pravá ruka. Na rentgenu se ukázala těžká artróza všech prstů na obou rukou, hlavně prostředníčků a prsteníčků. Taky bolí zdevastované zápěstí. 
Absolvovala jsem rehabilitační procedury a cvičení - žádná velká změna. Až když jsem odjela týden na dovolenou a háček nechala doma, ruce byly v pohodě. Hm, ona to paní doktorka říkala. Mám to z toho šmodrchání, a kdykoli vezmu do ruky háček nebo jehlice, bude to bolet zas.
A taky jo. Ale přece nenechám tolik rozdělaných věcí ležet! A co ty, které teprve nosím v hlavě a potřebuji je vyzkoušet? Zkusím to aspoň pomalu, po chvilkách.
V sobotu 23. srpna jsem konečně hotovou deku vyprala (v pračce, a drží!) a vypnula. Musela jsem ji našpendlit na koberec ve Vojtově pokoji, protože žádnou tak velkou podložku nemám. Je krásná... Jen bych ji dneska dělala menším háčkem. Nejvíc se líbí Marfušce, leží na ní pořád. Budu ji muset každý den pořádně vytřepat z okna, aby se do ní ty chlupy moc nezaryly. 
Ruce zas bolí jako čert. Ale stálo to za to!






úterý 20. ledna 2015

Čapky s ledním medvídkem

Tyhle medvědí čapky se mi tak líbily, že jsem udělala hned tři - pro vnoučátka Andělku a Matýska i pro praneteř Haničku. Oproti návodu nalezenému na Pinterestu jsem háčkovala z dlouhých sloupků a použila jsem poměrně slabou, ale heboučkou přízi Bibina s háčkem č. 3. Lemy jsou z příze Daja - je jako plyš. Nosík je uháčkovaný krátkými sloupky z černé Sněhurky a očka jsou z babiččiných knoflíků.
Čapky na obrázku jsou už po několikerém vyprání (dřív se mi je nepodařilo vyfotit) a stále vypadají pěkně. Děti je nosí rády.




pondělí 19. ledna 2015

Šála pánská

Už jsem si říkala, že s těmi zimními věcmi musím skončit a začít přivolávat jaro nějakými jarními modely. Ale dnes ještě přidám šálu, kterou jsem háčkovala synovi Adamovi k narozeninám. Je z akrylové příze Elian klasik světle šedé a antracitové barvy, háčkovala jsem háčkem číslo 4 vzorkem 1 krátký sloupek 1 řetízkové oko, široká je 56 oček. Krátké sloupky přibývají pomalu, ale šála je krásně měkká a pružná do všech stran.



Tu je jiná barevná verze, kterou jsem udělala pro Vojtu k jeho zelené bundě:



Sportovní čelenka

Manžel je velký sportovec, každý den běhá. Projevil přání, abych mu udělala širokou čelenku, která bude dobře sát pot. Obvykle mi nad každou zakázkou srdce zaplesá, ale tohle byl oříšek. Radila jsem se se zkušenými prodavačkami příze, ale doporučily, ať se raději manžel vypraví do sportovního obchodu pro čelenku z osvědčeného materiálu. Jenže manžel si sám přinesl jasně žlutou bavlněnou přízi MarLen (je krásně jemná a pružná), a tak mi nezbylo, než háčkovat.
Čelenku jsem háčkovala vzorkem 1 krátký a 1 dlouhý sloupek, začala jsem na 23 řetízkových ok. Sedí pěkně - jen mám strach, jak bude vypadat, až se zpotí.
Manžel si přeje ještě jednu, dvojitou, takže ji dělám stejným vzorkem, ale dokola na 42 řetízkových okách.
 

sobota 17. ledna 2015

Čapka s freeform aplikací

Včera jsem našla bezvadné návody na freeform háčkování pro začátečníky. Hned jsem zkusila jednoduchou i dvoubarevnou spirálu - ale co s nimi? Přidala jsem pár sloupků efektními přízemi ze starých zásob, dovnitř jednoduché spirálky jsem uháčkovala malou kytičku a do jejího středu umístila perličku z babiččiných pokladů. Došlo i na malý přívěsek - ten se z froté příze dělal špatně, ale upravila jsem ho pak jehlou a nití. Aplikace byla hotová. Teď kam s ní...
Zatím jsem dělala čepice pro všechny ostatní, jen pro sebe nic. Na černé čapce by se moje úžasná freeform aplikace vyjímala. Jenže silnou černou vlnu nemám a je sobota. A přece - vytáhla jsem ze dna šuplíku dávno rozpletený svetr z černé tlusté akrylové příze Yetti, o kterém vím, že ho nikdy nedopletu, vypárala jsem kus a zkusila uháčkovat čapku. Postup je pod obrázkem. Dodělala jsem ji až večer, takže obrázky nic moc, ale čapka pěkná, ne? Už se těším, až v ní vyrazím ven.




Stručný popis po rozkliknutí.

pátek 16. ledna 2015

Soví přívěsek na klíče

Včera jsem nechala udělat náhradní klíče a dneska jsem zkusila udělat přívěsek, abychom klíče snadno rozlišili - jak jinak než soví. Našla jsem jeden tip, ale nevím, jestli jsem vybrala špatně barvy nebo přízi (použila jsem moji oblíbenou Glorii), sovička je nějaká moc strakatá a nepřesvědčivá. Budu muset zkusit jinou, na Pinterestu jich mám přehršel.


čtvrtek 15. ledna 2015

Čapka sovička zelená

Udělala jsem jednu soví čapku také pro Andělku. Je z bílé příze Batole a k ní jsem přidala melírovanou zelenožlutou Glorii. Výsledek je docela pěkný a zajímavý. Andělce se čapka hodí k zelené kombinéze a ve školce je rázem za hvězdu. Hned jsem se pustila ještě do dětské bílo-modré verze pro Matýska a už mám objednávku na čtyři další sovy. Těším se na vymýšlení dalších barevných kombinací!



úterý 13. ledna 2015

Čapka výr ušatý

Na víkend přijela Vojtova přítelkyně Martina a projevila přání mít čapku se sovou. To bylo něco pro mne! Sice jsem ještě dodělávala vlaječky (nejpracnější bylo našívání písmenek), ale už jsem od toho odbíhala a zkoušela kombinace přízí a barev. Háčkovala jsem skoro celou noc, protože mne to hrozně bavilo - no uznejte, není to nádhera? Celé další dopoledne jsem pak našívala oči a vyráběla "uši".
Největší radost jsem měla z toho, že Martince se čapka líbila a hned si ji oblékla na cestu do města. Prý se na ni kolemjdoucí usmívali.


Vlaječky s písmeny

Adam připravil dětem nový dětský pokoj se spoustou atraktivních nápadů. Udělala jsem jim na uvítanou vlaječky s jejich jmény a připevnila je na postýlky v novém pokojíčku. Dodělám ještě nějaké narozeninové texty a číslice, abychom mohli vlaječky používat při oslavách narozenin, které jsou vzhledem k početnosti členů naší rodiny docela časté.
Krásné návody na písmena, číslice i vlaječky jsou k nalezení na zde.



Čapka s pejskem pro Andělku

Když byla Andělka s Matýskem na Slovensku, moc se mi stýskalo, a tak jsem alespoň tvořila pro děti nové věci a těšila se, až je vyzkoušejí. Prý ve školce frčí ušaté čapky, tak jsem udělala jednu s pejskem.

Andělka čapku hned popadla a nejvíc se jí líbí pejskův jazýček, stále ho za něj tahá...

Níže je stručný návod.


čtvrtek 8. ledna 2015

Čapka a šálka pro Matýska

Našla jsem moc pěkný návod na čapku se šálou s aplikacemi autíček, tak jsem je zkusila udělat vnoučkovi Matýskovi. Když jsem s ním byla venku a měl soupravičku oblečenou, zastavoval se u všech výkladů, zálibně se prohlížel, ukazoval na jednotlivá autíčka a hlásil: "Auto, auto, auto..."

Háčkovala jsem z příze Batole háčkem číslo 4. K čapce jsem na rozdíl od původního návodu přišila šňůrky na zavázání pod bradou.

středa 7. ledna 2015

Čapky a nákrčníky ze silné příze

Pro snachu Julii jsem měla vymyšlenou velikou šálu s čapkou ze silné měkoučké příze Himalaya Joifull Colors. Koupila jsem tři přadýnka a zkoušela vzorky, ale žádný nevypadal dobře. Až když jsem zkusila čapku z obyčejných dlouhých sloupků, bylo to konečně ono. K čapce jsem udělala jednoduchý nákrčník, který se dá vyhrnout až na obličej, nebo schumlat na krk či ohrnout jako rolák. A zbylo akorát dost příze na nákrčník i čapku pro vnučku Andělku. Děvčata vypadají v modelech úžasně, že?

Níže je jednoduchý návod.


úterý 6. ledna 2015

Obaly na mobily

V listopadu jsem získala nový mobil a ve stejnou dobu jsem objevila Pinterest a na něm krásné kočičákové obaly. Proklikala jsem se až na blog Luciene Rodrigues z Ria de Janeira. Nevím, zda to je její nápad, ale je úžasné, jak taková maličká ruční práce dokáže kolovat světem a těšit další a další lidi. Takže jsem hned vytvořila jeden fialovozelený obal pro sebe (mám stejně barevné pouzdro na brýle) a další dva pro snachu Julii a skorosnachu Ladu. A podle stejného vzoru jsem stvořila i obal pro chotě Zdeňka, který nechtěl kocoura, ale medvídka.
Všechny obaly jsem háčkovala krátkými sloupky z tenké akrylové příze Glorie. Nevím, jak ostatní, ale já jsem s obalem moc spokojená, pěkně drží tvar i po vyprání, snadno ho nahmatám v kabelce a telefon je přece jen trochu chráněný před poškrábáním. Takže moc děkuji za perfektní nápad.




























Ráda uháčkuji obal i na Váš telefon, napište rozměry a představu o barvě a zvířátku.