sobota 26. ledna 2019

Svetr ze zbytků příze

Svetr patří k těm větším projektům, jejichž zhotovení trvá řádově týdny až měsíce a od nichž ráda odbíhám k jiným, drobnějším, protože časem mne přestanou bavit nebo se mi dokonce uprostřed práce přestanou líbit. S tímhle svetrem to bylo podobně.


V listopadu uveřejnila jedna mladá háčkařka na mém oblíbeném háčkovacím fóru fotografii kabátu, který vytvořila podle placeného návodu Francouzky Sylvie Damey. Vzpomněla jsem si na svůj první (a taky jediný) háčkovaný kabát, který jsem stvořila někdy v 15 - 16 letech, a v tom nostalgickém rozpoložení jsem neodolala a návod jsem si koupila. Ukázalo se, že kabát je uháčkován z tak drahé příze, že by jen materiál přišel téměř na 3000 korun. Tak silná v kramflekách jsem se necítila, abych riskovala, že se mi nepovede dílo za takové peníze. Našla jsem neúplná klubíčka příze Elian klasik (zbylá z podzimní verze Last Dance on the Beach), Everyday a Everyday Rengarenk (to byly zase zbytky z veliké Mandaly Madness), a také hnědá klubíčka příze Exclusive, která zůstala ze čtvercové deky. Získala jsem tak asi 10 různých barev a odstínů, které vzájemně dobře ladily a příze byly přibližně stejně silné. Neodpovídaly sice síle příze na návodu (190 m/100 g), byly tenčí (cca 250 m/100 g), ale s háčkem číslo 5 jsem dosáhla zhruba stejných rozměrů. Různě dlouhé kousky příze jsem navázala a namotala do velkých klubek a pak už se barvy střídaly "samy".
Kabát se háčkuje shora dolů v jednom kuse. To je na jednu stranu fajn, nemusí se nic sešívat (kromě kapucky), ale řádky byly pořádně široké.
Když jsem došla k bokům, kde se podle návodu začíná hodně rozšiřovat na širokou kabátovou "sukni", zvolila jsem užší variantu a přidávala jsem méně. Kabát ze silné příze pěkně drží tvar, ale můj kabátek z tenčí příze je spíše svetr a velká šířka by mu neslušela.

 

 

Základ jsem uháčkovala brzy, ale ty dodělávky! Nemohla jsem trefit zapínání. Svetr nemá překrývací légu, má lemy jen do středu. Takže bylo potřeba dát na jednu stranu poutka a na druhou knoflíky. Jenže měkký svetr se kroutil a rozevíral... s malými knoflíčky i s velkými knoflíky. Nakonec jsem sehnala zip a všila jsem ho mezi lemy. Jenže lemy jsou pružné a zip nepruží. A na té délce (80 cm) je to poznat, ať jsem se snažila sebevíc. Nakonec jsem přes zip znovu našila poutka s velkými knoflíky, aby nakrčení kolem zipu nebylo tak nápadné. Také jsem uháčkovala kapsy, ale když jsem je přišila, zjistila jsem, že celkový dojem hodně ruší. A jak jsem je párala, nastříhla jsem pár sloupků na předním díle... No prostě hrůza. Po každém takovém dílčím nezdaru letěl svetr do kouta a honem jsem začala něco jiného, s čím jsem neměla takové trápení.
Ale je hotovo!!! A a nevypadá to vůbec špatně. Už se těším na jaro, až vyběhnu ve svetříku s Fibinkou do parku.






Jsem ráda, že jsem vydržela a svetr dodělala. Střih se osvědčil a určitě bude dobrý také na vestičku bez rukávů nebo na krátký svetřík...




středa 23. ledna 2019

Maňásek králíček

Joníček potřeboval k maňáskovému medvědovi i maňáskového králíčka, aby si mohl přehrát děj své oblíbené knížky. A protože maňásci jsou rychle hotoví a mám úžasný univerzální návod, u kterého stačí jen trochu upravit obličej loutky a základ nechat stejný, musela jsem nechat zas chvíli ležet rozdělané velké projekty a uháčkovat králíčka.


Včera jsem ho odnesla Joníčkovi a určitě si už s mámou a tátou přehrál celou pohádku...

                            
                             

středa 16. ledna 2019

Harry Potter

Právě když jsem dodělávala Dobbyho, přijely a děti a koukaly, co nového zase tvořím. Andělka samozřejmě projevila zájem i o Harryho. Uháčkovala jsem ho také ze zbytků teninké akrylové příze (Gloria, Etamin, Diva), aby byl malý a mohla si ho Andělka připevnit na batoh. Bude to dárek za pololetní vysvědčení:


Háčkování šlo snadno, ale těch detailů! I jizvu má. A brýle jsou po pár neúspěšných pokusech docela kulaté... Harry měří 18 cm, je tedy docela velký i z tenké příze.
Určitě zkusím i větší verzi kouzelníků - Harryho, Rona, Hermionu i Draca. A taky Brumbála, Snapa a Hagrida - hm, to mám co dělat do konce roku.
Harrymu jsem připevnila na hlavičku parádní karabinku, na batohu se bude určitě vyjímat. Dole je pro srovnání s Dobbym.




úterý 15. ledna 2019

Přívěsek na klíče Dobby

Na chvilku jsem zase odskočila od velkých rozdělaných projektů (jsem nenapravitelná!) a udělala jsem si drobnost pro radost. Je to maličký skřítek Dobby s karabinkou na pověšení ke klíčům.


Návod jsem koupila na Etsy jako soubor Kouzelníci (Harry, Ron a Draco), Čarodějka (Hermiona) a Skřítek Dobby. Sice jsem pak všechny figurky našla zdarma na Ravelry, ale těch pár korun jsem nelitovala - kanadskou autorku Jillian Hewitt mám ráda a už jsem pár věcí podle jejích návodů háčkovala (třeba tohoto zajíčka pro Lucinku), tak jsem ji ráda podpořila.
Dobbyho jsem zkusila nejprve z bavlněné příze Catona, ale byl moc velký. Nechala jsem ho tedy rozdělaného (zase!!!) a pustila se do jiného ze zbytečků tenké akrylové Glorie (bílá) a Alize Diva (béžová). Je velký 9 cm, tedy na přívěsek akorát.
Největším problémem se ukázaly oči - po celém městě jsem nemohla sehnat velké zelené, až u Stoklasy. I když ani tam neměli tu pravou velikost. Toto jsou 10mm, a byly by potřeba 12mm. Pro toho většího skřítka, kterého snad jednou taky dodělám, bych potřebovala 14mm.

Skřítek byl rychle hotový, ale doma se asi dlouho neohřeje. Andělka už projevila zájem...



P.S.: Dnes jsem dodělala i toho většího Dobbyho z Catony. Jen ty oči jsem nesehnala, a tak jsem je uháčkovala. Skřítek je jako přívěsek velký (14 cm), ale myslím, že se bude hodit Joníčkovi akorát do ručky. Jen jestli ho ty velké oči nevylekají...


Pro srovnání oba skřítci:


P.P.S. Joník už si Dobbyho odnesl - koukal na něj v kočárku a za moment usnul, takže Dobby s vykulenýma očima ho určitě neděsí.

pondělí 14. ledna 2019

Růžový klobouk

Prvním mým výtvorem v letošním roce je růžový vlněný klobouk. Jsem na něj pyšná, i když má své chybičky. Včera byla neděle a já jsem si vyšla s Fibinkou v klobouku a kabátu a cítila jsem se jako pravá dáma. Škoda, že se mi nepovedlo selfíčko v klobouku. Musela posloužit polystyrenová hlava Boženka:


Klobouk jsem našla na Pinterestu a hned mne svým nevšedním tvarem zaujal. Dopídila jsem se i návodu. Sice je v ruštině a velmi stručný, takže jsem musela hodně experimentovat, ale základ i nákres jsou jasné, tak jsem moc netápala. Měla jsem ale silnější přízi, tak jsem musela upravit počet řádků, hlavně na krempě. I tak působí můj klobouk mohutněji než originál. Ale to mi nevadí, mám ho na zimu a pěkně kryje nejen hlavu, ale i skoro celé uši.



Přízi jsem měla doma někdy od podzimu. Je to čistá vlna (Exclusive), koupila jsem dvě klubíčka ve výprodeji po 45,- Kč. Spotřebovala jsem jedno klubko a kousek, takže mi možná zbylo ještě na jednu pletenou čapku... Háčkovala jsem háčkem číslo 3, tedy raději menším, aby klobouk byl pěkně pevný. Jako ozdobu jsem na klobouk přišpendlila paličkovaný lístek - ten mám asi 50 let, dostala jsem ho od maminky. Líbí se mi, že je to takový zimní motivek.


Nejzajímavějším detailem klobouku je krempa protažená dozadu a nahoru k centru dýnka. Nepovedl se mi úplně pravidelný oblouk, ale snad to tolik nevadí.


Rozhodně si uháčkuju ještě jeden tenčí klobouk na jaro, až mi trochu otrne (moc mne bolí prsty od toho malého háčku a utahování).


úterý 8. ledna 2019

Víceúčelová muchomůrka

Druhým háčkovaným vánočním dárkem pro Joníčka byla sada háčkovaných misek a malých míčků v duhových barvách. Návod zdarma jsem našla zde. V původním návodu je šest misek (fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená), které jsou tak velké, aby do sebe zapadaly, a v každé barvě tři malé míčky.


Háčkovala jsem z dvojité Giny háčkem číslo 4. Když bylo hotovo, přemýšlela jsem, kam míčky uložím. Našla jsem plastový válec, obháčkovala jsem ho bílou sítí a krajkovým prstencem, míčky se krásně všechny vešly dovnitř a složené misky slouží jako víko. Ale aby na válci misky dobře držely, musela jsem uháčkovat ještě jeden větší míček v duhových barvách, který je jen lehce vyplněný, aby byl dobře tvárný a tvořil špunt, který ucpe válec a zároveň se na něj nasadí nejmenší miska. A vznikla krásná muchomůrka...





S míčky a miskami se dá hrát spousta her ("skořápky", "petang", "košíková"), nejen poznávání barev. Joníčka zatím nejvíc baví míčky cucat...





Medvědí rodinka

Abych měla přece jen pro Joníčka háčkovaného maňáska jako vánoční dárek, dala jsem podle návodu na oslíka dohromady tři maňáskové medvědy - jen jsem udělala kulatější hlavičky a jiná ouška a čumáček.


Táta medvěd je z hnědé Giny, má petrolejově zbarvená "kaťata", žlutého motýlka pod krkem a pár červených maličkých knoflíčků.


Máma medvědice je také hnědá, s meruňkově růžovou sukní, bílým krajkovým límečkem a srdíčkem na správném místě.


Malý méďa je z béžové Alize Softy a očka má uháčkovaná z černé příze a důkladně přišitá, aby nehrozilo jejich vytažení a spolknutí či vdechnutí. Je menší než velcí medvědi, protože byl plánován na dětskou ručku. Jen jsem nedomyslela, že dětské prstíky nedosáhnou do krku a hlavy... Ale i tak je malý heboučký méďa Joníčkovým kamarádem při usínání v postýlce.


Medvědi se Joníkovi hodí k nové knížce o medvědovi a otravných králících, kterou má moc rád. Tak teď ještě uháčkovat nějaké ty králíky...