sobota 8. prosince 2018

Pohádkový adventní kalendář


Když mi Andělka sdělila, že letos maminka chystá adventní kalendáře s figurkami místo čokolády a bonbonů, napadlo mne, že bych mohla také takový vytvořit. Vymyslela jsem prstové maňásky, které se případně dají snadno (zasunutím korkového špuntu do tělíčka) změnit na klasické loutky do divadélka. Moc jsem přemýšlela nad vhodnými pohádkami a jejich aktéry, aby to bylo něco nového, co děti ještě nemají a co si rády zahrají.
Nakonec jsem dala dohromady čtyři pohádky: O boudě budce, O třech prasátkách, O zajíčkovi a lišce a O kohoutovi a slepičce. Háčkovala jsem dva týdny v kuse - nejvíc práce daly samozřejmě drobné detaily, aby výraz loutek byl přesvědčivý a aby kulisy sloužily, jak mají. Ušila jsem 24 pytlíků a naplnila je tak, aby vždy po pár dnech bylo možné zahrát jednu pohádku. Všechny visí na dřevěné větvi v předsíni.



Loutky tu musí zůstat pohromadě, protože někteří "herci" vystupují v několika pohádkách. Až na Štědrý den bude možné přehrát všechny. A tady jsou jednotlivé pohádky s herci a rekvizitami:

O boudě budce 



Bouda dřevěná s volně položenou střechou, aby se mohla rozpadnout.
Myška Hrabalka

Žabka Kuňkalka

Zajíček Ušáček

Lištička Sestřička

Vlček Šedý boček

Medvěd Křivošlap

O třech prasátkách


Tři prasátka a vlk (z minulé pohádky). Domeček ze slámy (žlutý s volně položenou střechou), ze dřeva (bouda z minulé pohádky) a z cihel. Ten má střechu spojenou s domkem suchým zipem, aby ji vlk neodfoukl ani nezbořil.

O zajíčkovi a lišce

Chaloupka z kůry a chaloupka z ledu, aktéři z první pohádky


Tři noví herci - pes, býk a kohout

Detail kohoutkovy kosy - drží ji křidélky sepnutými patentkou



Tu jsou všichni


O kohoutkovi a slepičce

Kohoutek (bez kosy), slepička, studánka s vodou, švadlenka se šátkem, švec s botami a kartáčem ze štětin, sviňka (ze Tří prasátek) a mlynář s mlátem v korýtku.


Slepička i kohoutek mají ocásek z opravdového peří.


Švadlenka má ve spojených ručkách šátek,
 který se snadno vyvlékne.

Švec má v kapse kartáč ze štětin a přes ruku spojené
 dva střevíčky (tedy spíš bačkory).


Mlynář celý v bílém. Snad ten obsah korýtka vypadá jako mláto...

Háčkovala jsem ze zbytečků příze Gina háčkem číslo 3. Hlavičky jsou z krátkých sloupků (6-12-18-4x 24, 18-12 za zadní nitku, 6 sl.,). Krk je připojen k předním nitkám hlavičky (2 řádky po12 sl.), ve třetí řádce jsou vytvořeny ruce - vždy pár řo a síla ručky podle charakteru postavičky. Pod rukou jsou ještě 3 řady ks a spodek těla je z dlouhých reliéfních sloupků střídavě předních a zadních (13 - jeden navíc), aby vznikl pružný lem a loutka se dala navléknout na různě silný prst. Zvířátka mají i ocásky.



Už se moc těším, až začneme s dětmi loutky vyndávat a zahrajeme si první pohádku. Jestli dobře počítám, už dnes by to mělo jít. Ale děti jely gratulovat babině na Slovensko, tak to musí počkat minimálně do pondělka. To tu bude Joníček a divadlo se mu bude určitě taky líbit.


Maňásek příšera maskovaná

Háčkování maňáska se mi zalíbilo, a tak jsem hledala ještě další tipy. Už jsem šla najisto na crazypatterns a našla jsem tam zajímavé příšerky. Měla jsem tady hebkou chlupatku s maskáčovým vzorkem, pro kterou jsem už dlouho marně hledala uplatnění, a tak jsem se pustila do maskáčové příšery.


Oproti návodu jsem pracovala s menším háčkem (3,5) a příšerce jsem udělala bílou náprsenku, protože jsem se obávala, že mi jedno 100g klubíčko příze nebude stačit. Prstíky, uši a nos jsou z bavlněné Catanie. Bylo to mnohem pracnější než oslík, ale zase je to něco jiného. Dětem se příšera moc líbí, hlavně proto, že se dá navléknout na každou ruku, velkou či malou, a doopravdy kouše.







Ta je veliká a příšerná, co?

Maňásek oslík

V dopisu pro Ježíška si Joníček přál maňáska. To byla pro mne výzva - maňáska jsem ještě nikdy neháčkovala, i když loutek do divadélka jsem dětem udělala už moc. Hledala jsem vhodný návod, protože jsem si nebyla jista rozměry a uspořádáním hlavičky a krku, aby tam bylo možné zasunout prsty.
Při hledání na Pinterestu jsem našla nový německý server s háčkovacími návody a zakoupila jsem oslíka, který se mi moc líbil svým výrazem.


Návod byl pěkně jasný (tentokrát  jen v němčině, ale už před mnoha lety jsem si osvojila německou háčkovací terminologii z časopisů, které byly k dostání na našem trhu). Háčkovala jsem z příze Gina háčkem 3,5.
Pochlubila jsem se autorce svým výtvorem a udělala jsem jí tím náramnou radost. I kolegyně z háčkovacího facebooku mého oslíka ocenily. A jedna z nich mi poslala odkaz na video se skotskou babičkou, která čte vnoučkovi pohádku o kulhajícím oslíkovi (The Wonky Donkey) a náramně se u toho směje, přičemž mi doporučila k oslíkovi zakoupit také knížku. Našla jsem ji, ale zároveň jsem zjistila, že 13. prosince vyjde nové vydání spolu s CD, na kterém bude písnička. Tak jsem knížku i s CD předem objednala a zaplatila - jenže půjde z Anglie a myslím, že do Vánoc nedorazí. Schovám tedy oslíka Joníčkovi k narozeninám. Určitě ocení i tu písničku. A pohádku mu mohou číst rodiče v angličtině, nebo mu ji přeložit a třeba i přebásnit.
Ještě pár obrázků oslíka:



Že je roztomilý?

Toothless

V říjnu jely děti s tátou na tatínkovský víkend. Ústředním tématem srazu byli draci. A tak babička tvořila nezbytné rekvizity: "velkým" dětem velké draky a malé Lucince malého dráčka. Všichni chtěli Bezzubku, kterého zahlédli v mém počítači na Pinterestu. Stihla jsem to jen tak tak...



Dalo dost práce najít návod - po dlouhém pátrání jsem našla jeden placený na německém Makeristu.
Prvního draka jsem háčkovala z dvojité Giny háčkem č. 4 a vyplnila ho molitanem. Hezky držel tvar, ale molitan hodně prosvítal dírkami. Tak jsem celého dráčka kolem dokola prošívala, abych dírky trochu zacpala. Matýsek byl ale spokojený, to je hlavní:


Druhého jsem háčkovala z dvojitého Elianu Klasik a výsledek byl o mnoho lepší. Vycpala jsem ho běžnou polštářovou výplní a drží snad ještě lépe než ten první. Andělce se moc líbil, hlavně ocenila, že jsem ho stihla udělat včas (za tři dny).


Dráčka pro Lucinku jsem háčkovala podle tohoto návodu z jednoduché Giny. Povedl se náramně, ale fotku jsem nestihla... Ještě mám rozdělaného jednoho pro Joníčka, tak obrázek doplním, až ho dodělám.

čtvrtek 15. listopadu 2018

Šátky s vážkami

Ještě se musím vrátit k létu a ukázat tři šátky, které jsem háčkovala jako dárek pro snašinu sestřenici a její dvě dcerky žijící v Londýně. Měla jsem z výstavy koupená tři duhová klubíčka, našla jsem si jednoduchý, ale zajímavý vzorek, a šátky se pak lišily jen velikostí (klubíčka měla různý návin od 250 do 500 m) a lemem. Na prvním šátku jsem vyzkoušela netradiční bambulkový lem, protože jsem si myslela, že oranžový (a nejmenší) šátek bude pro nejmladší slečnu. Nakonec všechno dopadlo jinak - děvčata si vybrala docela opačně, než jsem předpokládala: Nejmladší má největší fialový šátek, prostřední červený a nejstarší (maminka) oranžovo bílý. Hlavně že jsou všechny spokojené!








Vzorek rychle přibývá, je lehoučký a snadno zapamatovatelný a byl by určitě krásný i s jednobarevnou přízí - příště zkusím... 

středa 29. srpna 2018

Šaty pro Andělku

Barvu příze na šatičky pro Andělku mi pomáhal vybrat děda v úžasném krámku Zapleteno na Pekařské ulici v Brně. Jednoznačně se rozhodl pro duhovou Whirl Jumping Jelly (č. 759).
Zkoušela jsem rozpočítat vzorek z šátku Grinda, do kterého se Andělka zamilovala, tak, abych z něho mohla uháčkovat šaty, ale stále jsem se nemohla dopočítat a zkoušet způsob "pokus - omyl" s takhle drahou přízí, to jsem si netroufla. Tak jsem nahlédla do ohromné studnice nápadů Ravelry, a objevila jsem tam pěkné šatky německé autorky Janiny Winkler, nazvané Elfentraum. Za necelou stokorunu jsem si návod hned stáhla a vytiskla a hurá na to! Byla jsem docela první, kdo tento projekt vyzkoušel, takže jsem nemohla čerpat z případných poznámek jiných háčkařek. Navíc šatičky byly původně vytvořeny pro batole a já jsem musela přizpůsobit velikost na sedmiletou slečnu. Ale šlo to dobře, jen spotřeba byla samozřejmě větší. Spotřebovala jsem celé klubko a ještě kousek z druhého (naštestí děda koupil pro jistotu dvě) na ramínka. V původním projektu jsou ramínka udělaná z organzy. Já jsem je uháčkovala stejným vějířkovým vzorkem jako živůtek. Háčkovala jsem háčkem číslo 3.


Nejtěžší byl živůtek. Vějířkový vzorek pomalu přibýval a Andělka je pěkně vysoká. Také mi nešlo napojovat řádky podle návodu, tak jsem si musela vzorek trochu přizpůsobit. Sukně už přibývala pěkně a za týden bylo hotovo. Zbývalo jen vyzkoušet délku ramínek, napevno je přišít, a módní přehlídka mohla začít:





Andělka vypadá spokojeně a šatičky jí moc sluší, tak snad je užije, třeba hned na dovolené u moře, kam zítra odlétají. 
Ale šátek Grindu jsem si zpátky nepřinesla. Bude se hodit Andělčině mamince na podzim do kabátu...

Šátek Grinda

Moje oblíbená autorka háčkovaných projektů Tatsiana Kupryianchyk pořádala malé háčkování na pokračování (3 části), jehož výsledkem byl krásný šátek Grinda. Název dostal podle švédského ostrova, kde byla autorka na dovolené. Neodolala jsem, stejně jako více než 400 dalších háčkařek z celého světa, a šátek jsem také zkusila. Byl projektován pro přízi Scheepjes Whirl. Jedno klubíčko jsem měla doma, sice ne v barvách moře, jako Tatsiana, ale v barvě melounu. Vzhledem k horkému letnímu počasí se mi barva zdála nanejvýš příhodná. Tentokrát byl návod přeložen i do češtiny, ale překlad byl tak špatný, že jsem začátek šátku několikrát párala a postupu jsem vůbec nerozuměla. Nakonec jsem si vytiskla návod v angličtině a hned šlo všechno jako na drátkách. Na Tatsianiny zkratky a způsob psaní postupů jsem zvyklá z mnoha předchozích projektů, takže se v nich orientuji dobře. Po týdnu pilné práce (převážně v parku na lavičce s Fibinkou) je hotovo.


Tento snímek jsem fotila záměrně proti světlu, aby byl patrný i filetový motivek srdíček, který jinak v postupně se vybarvující přízi trochu zaniká.



Pracovala jsem háčkem číslo 3 a spotřebovala jsem přesně jedno klubko příze, ještě mi malý kousek zbyl.


Šátek se moc líbil vnučce Andělce. Pomáhala mi ho vypnout a navlhčit, půl dne si s ním hrála, balila se do něj na různé způsoby a nakonec si ho odnesla  ho domů. Musela jsem slíbit, že jí uháčkuji podobné šaty, pak prý mi ho vrátí...