středa 30. května 2018

Medvědi na pláži

Blíží se Mezinárodní den dětí a já jsem si říkala, co bych těm vnoučátkům uháčkovala... Slíbila jsem jim dodělat velikou c2c deku, která imituje domeček pro panenky. Jenže práce na ní mi nějak vázne, je to obrovský projekt, a tak jsem hledala raději něco menšího, co bude hotové hned.
Našla jsem právě probíhající CAL Joanity Theron, designérky z dalekého Kapského Města. Jenže jsem nemohla čekat, až celý CAL skončí! Naštěstí jsem objevila návod z roku 2016 na Ravelry - nyní bude sice postupně aktualizován a doplněn, ale já jsem si přidala sama spoustu drobných doplňků, a jestli se budou medvědi dětem líbit, ještě nějaké nové doplňky přidáme.




A tu jsou jednotliví medvídci se svými plážovými nezbytnostmi. Ten první, světle hnědý, je pro Andělku. Má bílé šaty s růžovou kytičkou a světle fialkové bikinky. Na tašce jsem se snažila o žlutý "tapestry" vzorek. Na bílém plavacím kruhu jsou růžové a zelené puntíky. V moři jsou koráli, zlatá rybka, hvězdice a medúza:



Druhý, tmavě hnědý méďa, je pro Matýska. Má námořnické triko a modré kalhoty se žlutým páskem. Ve velké modré plážové tašce má pruhovaný míč, zelený kruh a plavky a žlutý ručník. V moři mu místo medúzy plave chobotnice se zarputilým výrazem:




A třetí, bílý medvídek, je pro Lucinku. Má tyrkysové šaty se sytě  růžovou kytičkou, růžové bikinky, fialový ručník a kruh, tyrkysovo-růžový míč. I tady číhá v moři chobotnice:













Líbí se mi nápad s hrací dečkou, která představuje pláž a moře. Po hře se složí, zapne na knoflíčky a je z ní taška, do které se vejdou všechny doplňky.




Háčkovala jsem z malinkých zbytečků příze Gina háčkem číslo 3,5 (dečky) a 2,5 (medvídky a doplňky). Medvědy jsem tentokrát vyplnila drceným molitanem z polštářku. Je s ním moc práce, na všechno se lepí, ale vydrží v hračkách déle pevný než duté vlákno.


Tak medvědi, doufám, že se budete líbit! 


čtvrtek 26. dubna 2018

Nákrčník z malých zbytků příze

Po několika dekách mi tu zbylo mnoho neúplných klubíček příze Elian klasik a dalších akrylových přízí podobné síly. Do nové mnohobarevné deky se mi nechce, a tak zpracovávám klubíčka pomaličku v malých projektech. Po loňských pletených šátcích (v zimě byly fajn, krásně zahřály!) jsem zkusila háčkovaný nákrčník. Sice už je jaro, ale okamžitý nápad jsem musela zkusit hned zrealizovat.


Začala jsem nejprve klasickým "granny" trojúhelníkem, a když byla základna dostatečně široká, aby šel přeložený šátek volně přetáhnout přes hlavu, spojila jsem oba konce základny a přiháčkovala nahoru stojáček vzorkem 1 ks + 1 řo. Na zadním středu jsem práci vždy otočila, aby byly sloupky pěkně nad sebou. Lem je z jedné řady krátkých sloupků, jedné řady dlouhých sloupků a jedné řady račích sloupků.
Docela mne překvapilo, jak pěkně nakonec nákrčník vypadá, i když některé řádky jsou nastavované jinou barvou. Převažují odstíny modré a zelené, doplňuje je fialová.




Nákrčník už našel svou majitelku. Snad se jí bude dobře nosit.

Velikonoční zajíček

Na cestu vlakem do Prahy jsem si musela vzít k háčkování něco malého a skladného. Sáhla jsem po přízi Gina a návodu na zajíčka. Uháčkovala jsem ho skoro celého, doma už jsem jen dodělala končetiny, ozdůbky - a kapsu na miminko. Lucinka totiž miluje miminka. Také to bylo to první, co ji na zajíčkovi zaujalo a hned to konzultovala s tetou Ladou, která čekala narození svého miminka každým dnem.



Zaječí miminko má na jedné straně očka otevřená a na druhé zavřená a může být u mámy v kapse, nebo volně. Lucinka s oběma spinká v postýlce...




pátek 23. března 2018

Temperature bear neboli méďa Počasík

Už dlouho mne lákalo uháčkovat "temperature blanket", čili deku podle teploty nebo počasí v daném roce. Ale dek jsem už uháčkovala moc, tak jsem přemýšlela o něčem jiném, do čeho by se dalo počasí promítnout. Ovšem musí to mít 365 řádků. Nakonec mne napadl dlouhý polštář ve formě medvěda - a takhle to dopadlo:


Byl to dárek k 60. narozeninám mé sestry. Medvídek je v růžových barvách, aby bylo patrné, jak byl svět krásný a růžový, dokud jí ještě bylo 50. K míšovi jsem přibalila také klubíčka a rozpis barev, aby mu mohla udělat brášku podle letošního počasí a porovnat tak, jak moc se svět změnil po šedesátce. Už si zapisuje denní teploty! 
Aby se dal medvěd snadno vyprat, udělala jsem na zádech otvor a přišila tam zip. Zkusila jsem koupit malé polštářky vyplněné molitanem a nacpat je do medvěda. Ale byl takový neforemný, opuchlý. Tak jsem ušila sypek.



Protože jsem měla strach, že otvor je moc malý, aby se tudy protáhl celý vycpaný sypek, naplnila jsem ho molitanem z polštářů jen zčásti, strčila ho do medvěda, a zbytek jsem tam cpala dírou v zádech. To byla hrůza! Molitan byl jako živý, lepil se úplně na všechno a nejvíc na medvěda.



Celý den jsem strávila obíráním a vysáváním molitanu! A to ještě spousta kousků spadla do medvídkových útrob mimo sypek. Prostě tohle jsem moc nevychytala....
Přesto mám z medvěda nakonec radost a sestra také - už se k němu tulí.


Háčkovala jsem krátkými sloupky z příze Gloria v barvách: bílá, smetanová, žlutá, béžová, světle růžová, starorůžová, sytě růžová, červená, vínová a hnědá, háčkem 2,5. Nožky mají přes obvod 126 sloupků, tělíčko 252.

pátek 2. března 2018

Lost in time

Nádherná kombinace barev v klubíčku Sheepjes Whirl 773


a geniálně vymyšlený návod na šátek, na který stačí právě jedno klubíčko! Pak už stačí jen háček (v tomto případě 3,5) a pár dnů času - a výsledkem je takovýto překrásný výtvor:


Takhle se to "líhlo":


Byla to radostná práce, určitě bude také radost ten šátek nosit! Snacha se těší, že ho vytáhne na procházku s kočárkem.

Neodolala jsem a uháčkovala jsem ještě jeden pro sebe. Stále mne zlobily hlasivky, čekala mne přednáška v Praze a cesta klimatizovaným vlakem, tak jsem potřebovala mít krk pěkně v teplíčku. Stihla jsem ho dodělat až pozdě večer před odjezdem, ale posloužil dobře. 
Název příze si nepamatuji, měla stejný návin (100 m) jako ta předchozí, ale byla o nitku silnější, tak mi nevyšlo na celých 5 opakování vzorku. Ale velký je dost, určitě ho užiju. Zatím nemá střapce, ale udělám je, šátek je s nimi zajímavější. 







středa 28. února 2018

Nákrčník na tři způsoby

Dostala jsem dvě klubíčka příze YarnArt Harmony a malou zakázku - měl by z nich vzniknout nákrčník.
Přiznám se, že se mi příze moc nelíbila. Obsahuje 60 % vlny a 40 % akrylu, ale silně mi připomínala silonovou chemlonku... Nicméně pustila jsem se do výběru vzorků. Samozřejmě z té přehršle nákrčníků, co mám schováno na Pinterestové nástěnce, se mi nic nezdálo dost vhodné, a tak jsem si vymyslela vzorek sama: pleteno podélně - hráškový vzor a uprostřed jednoduchý copánek.
Nabrala jsem 32 oček: 2 krajová, po 9 očkách hráškový vzor a 8 ok copánek oddělený dvěma oky obrace. Křížení ok (čtyři vpravo = pomocná jehlice dozadu, čtyři vlevo = pomocná jehlice dopředu) jsem dělala každou šestou řadu. Nejprve jsem ale upletla 6 řádek pružným vzorkem 2 + 2, aby se okraj nevytahoval. Zpočátku jsem si nebyla jista, zda takovýto strukturální vzorek bude vhodný k mnohobarevné přízi, ale postupně se mi dílko začalo docela líbit.


Za tři dny mám hotovo. Vypletla jsem všechnu přízi, vyšlo to taktak. Nákrčník měří na délku 78 cm, široký je 18 cm. Na konci jsem upletla zase pružný lem do kterého jsem udělala tři knoflíkové dírky. Našla jsem ve svých zásobách 5 starších lehoučkých dřevěných knoflíků a přišila jsem je tak, aby nákrčník bylo možné nosit jednak šikmo, jako překříženou šálu, ale i sepnutý na délku. Aby při šikmém přeložení držela spodní část pěkně pod vrchní, vyrobila jsem dodatečně ještě dvě dírky v podélné straně - roztáhla jsem očka a dírky obšila kouskem příze. Knoflíčky se tak sice objeví na vrchní straně, ale je to pěkně souměrné:



Nákrčník se dá zapnout i rovně - bude pak volnější kolem krku:


A když se přeloží napůl a knoflíky se nechají vzadu, může se nosit přes svetr jako zajímavý barevný doplněk:

Nakonec se mi ale nejvíc líbí poslední způsob - naplocho jako krátká šálka sepnutá na středu u krku, vzadu trochu ohrnutá:

Tak snad ještě nákrčník udělá tuto zimu službu a bude se líbit.



sobota 10. února 2018

Vlňáčky

Na Štědrý den jsem pod stromečkem našla tři přadýnka vlny s lístečkem, že jsou na vlňáčky pro miminko, které by se u nás mělo narodit v dubnu. Dárek mne potěšil, jako všechna klubíčka, co kdy dostanu. Jenže co jsou to ty vlňáčky? Bylo mi vysvětleno, že jsou to plenkové kalhotky z pravé ovčí vlny, která je bez úpravy superwash a má tedy vysoký obsah lanolinu. Ten lanolin nepropustí moč z plínky - slouží tedy jako jakýsi přírodní igelit. Hm, fajn. Ale jak mají takové vlňáčky vypadat a jak na ně? Modely, co jsem našla na českých pletacích a háčkovacích webech, se mi moc nelíbily. Tak jsme museli zjistit, jak se vlňáčky řeknou anglicky, abych je našla i jinde.
Povedlo se! Objevila jsem návod zdarma na krásné pletené, pak ještě jeden placený také na pletené, a nakonec i jeden (zase placený) na háčkované. Hned jsem návody zakoupila a mohla jsem se pustit do práce. Tu je výsledek:


Tohle jsou první, maličké, velikost S. Úplně bezešvé a hlaďoučké, měkoučké, pružné.


Tyto jsou stejně velké, jen z jiného klubíčka.


Třetí, z třetího klubka, jsou o maličko větší, na 3 měsíce, a mají trochu jiný lem nohaviček.


A tady jedny háčkované pro novorozeňátko - vypadají jako cyklistické. Jsou pevnější, ale pružné.


A ze všech zbytečků další větší pletená kaťata. Postup je jednoduchý, za dva večery byly kalhotky hotové.


Tady jsou všechny vlňáčky pohromadě. Ze tří přadýnek jsem udělala patery kalhotky. Tak doufám, že je miminko náležitě využije.