neděle 7. dubna 2019

Hrací kostka pro Joníčka

O jednu hrací kostku už jsem se pokoušela podle obrázků na Pinterestu, ale nedodělala jsem ji - byla moc členitá a složitá. Snad někdy... Našla jsem ale jinou, s domácími zvířátky, která se mi moc líbila. Návod je placený a hodně drahý, ale podrobný a jasný.
Bavlněné příze jsem měla dost (další vánoční dárek), molitanovou kostku na výplň také - jen byla o něco menší než v návodu, takže jsem musela uháčkovat i stěny kostky menší. Až v průběhu práce jsem zjistila, že se na kostce budou zvířátka trochu mačkat... Snad to tolik nevadí.


A tady jsou obrázky, jak práce pokračovala. Začalo to kostkou:
 Díra pro myšku:

A myška - sotva se do té díry nacpe...

 Na protější straně je slepička s vajíčkem na šňůrce:

Pejsek má kostičku připnutou ke kostce poutkem a knoflíčkem:

Kočka se mi trochu rozmazala - ta má rybičku v lavoru, také na šňůrce, aby se neztratila.

Prasátko má kukuřici připnutou poutkem s knoflíčkem:

Kravička je nejhezčí - má kytičku na knoflíku:

A tady jsou všechna zvířátka kolem dokola:







 Málem jsem přišla o ruce - háčkovala jsem háčkem číslo 1,5 a 2, aby zvířátka byla pěkně pevná. A to kompletování bylo nekonečné! Ale mám radost, kostka je pěkně barevná a snad Joníčkovi chvíli vydrží.

Secret Paths

Po tomhle krásném šátku už jsem dlouho pokukovala. Návod Johanny Lindahl z Mio Crochet je zdarma a je velice jednoduchý, takže se dá háčkovat i u televize a není potřeba příliš počítat. Uháčkovala jsem si jeden jarní zelený na moje choulostivé hlasivky. Je z příze Gina 29, spotřebovala jsem 5 klubíček. Jen jsem si trochu přizpůsobila vzorek a místo tří proužků mezi pecičkami jsem dělala jen dva, aby mi vyšel akorát velký.




Začala jsem háčkovat z necelých dvou klubíček, která jsem měla doma, a další jsem musela dokoupit. Byla to už jiná barevná šarže a na šátku jsou patrné dva různé odstíny. Ale dělám, že to tak má být... Z Giny jsem nikdy šálu nebo šátek neháčkovala a jsem mile překvapená, jak je vzorek pěkně strukturální a šátek měkký.

Ze stejného vzorku jsem uháčkovala také šátek pro tetu k jejím 85. narozeninám. Ten je z Woolly Whirl (30 % vlna, 70 % bavlna) číslo 471 (Chocolate Vermicelli). Klubíčko jsem dostala pod stromeček a už jsem z něho několikrát začala tvořit vestu a pončo, ale vždycky jsem brzy skončila, protože se mi výsledek vůbec nelíbil. I o tomhle šátku jsem měla zpočátku pochybnosti, ale nakonec vyšel moc pěkný.




Je lehoučký, ale díky podílu vlny také hřejivý a jemný, dá se tedy využít jak v zimě na krk do kabátu, tak i v létě přes ramena.
K šátku jsem přibalila také vlastnoručně vyrobené přáníčko ve stejných barvách jako šátek. Fotku jsem okopírovala z jedné našich svatebních, tedy před 40 lety. Snad udělá tetě radost:


P.S.: Balíček nedošel - sledovala jsem ho po internetu na jeho nesmyslně krkolomné cestě, volala jsem na 28 různých čísel podle odkazů na netu a podle toho, kam mne nasměrovaly příslušné poštovní úřednice, ale nikdo balíček neviděl a nikdo jej nezadával do systému. Prostě záhada. A samozřejmě trapas. Navíc jsem balíček nepojistila, abych tetu nestresovala cenou. Hm, uvidíme, jestli se najde.