Sněhurka a sedm trpaslíků

Bylo mi nenápadně naznačeno, že dek, šál a čepic už mají všichni dost, ale děti by braly nějaké nové loutky do svého divadla. Kdo nikdy nezkusil uháčkovat maličké loutky, neumí si ani představit, kolik to dá práce! Nejde ani tak o háčkování, loutky dělám všechny skoro stejně na osvědčeném kuželovitém základu, ale ty detaily! Každá loutka musí mít ten správný výraz, který bude odpovídat dětským představám o té které pohádkové postavě. A moje artrotické prsty a poloslepé oči už hrozně pracně zápolí s teninkou jehlou, malými korálky, vyšívanými detaily. Na druhou stranu je takováhle tvorba čirou radostí, zdvojnásobenou radostí dětí. Takže hurá na to. Představuji skoro kompletní ansámbl (až na myslivce - ten už je pár let hotový u Karkulky, snad ještě není příliš obehraný):

Těchhle pár figurek jsem šmodrchala skoro týden. Háčkovala jsem z příze Elian Klasik a Batole (hlavičky a ruce). Obě tyhle akrylové příze jsou středně silné a pěkně měkké, takže loutky jdou snadno vycpat i vytvarovat, a výrobky kupodivu i hodně vydrží. Královská koruna je ze žluté Sněhurky, fousy z malých zbytečků smyčkové příze (ani ty nejmenší zbytky nevyhazuji - všechno se hodí), korunka zlé královny ze stříbrné vánoční lurexové příze.
Takhle se rodili trpaslíci:

 

 

 

A tady jsou další postavičky. Každá má jiný obleček, jiné vlasy... A všichni mají ruce (jen proužek z jedné řádky krátkých sloupků a na konci je růžové kolečko ze 6 ks stažených do "pěstičky"). Figurky se pak mohou za ručky držet nebo v nich něco nosit. Co? No přece rekvizity!

Tady jsou, bez nich by to nebylo ono. Srdíčko (to přinese myslivec královně na důkaz, že Sněhurku sprovodil ze světa) jsem neháčkovala, našla jsem jedno koupené kdysi v galanterii na ozdobení filcových vánočních domečků. Teď se hodilo! Jen jsem ho navlékla na stříbrnou nitku, aby ho myslivec mohl snadno nést.

V Hrubínově verzi pohádky (tu mám ráda) přinese zlá královna Sněhurce nejprve tkanici do živůtku. Ta by se dětem těžko navlékala, a tak jsem uháčkovala stříbrný pásek se zapínáním na oválný korálek. To určitě zvládnou na Sněhurku připnout a bude to přesvědčivé. Druhým záludným předmětem byl hřeben. Ten jsem nahradila jehlicí do vlasů (myslím, že ji má ve své verzi Božena Němcová). Udělala jsem maličkou stříbrnou kytičku a provlékla jsem ji tenkým měkkým drátkem, ohnutým tak, že konce jsou zachycené v kytičce. Děti se o něj nepíchnou a přitom ve vlasech dobře drží. No a nakonec jablíčko - to je uháčkované a vycpané, a na ručkách královny i Sněhurky dobře drží. Královna bude potřebovat i tašku, ve které bude své zboží přenášet. Je z šedého filce obšitá šedou vlnou. 

 

Že byste královnu v převleku nepoznali? Je to taková velká kapuce ze staré šedé vlny, háčkovaná dlouhými sloupky, aby se dala navléknout na špejli, kterou budou mít loutky v hlavě.

Tak, poslední úsměv do foťáku a šup do transportního boxu!

A já si teď můžu odpočinout u nějaké pořádné deky...