Všechno začalo nápadem zkusit si irskou techniku v trochu modifikované barevné verzi a dát dohromady motivy kytiček, které by ztvárnily celou sezónu na zahrádce. Hledala jsem ve starých časopisech i na internetu (Pinterest jsem tehdy ještě neznala) a dala dohromady obrovskou kytici:
Ze starého prostěradla jsem si vystřihla tvar budoucího plédu a všechny motivky na něj našpendlila tak, aby nahoře u krku byly jarní kytičky, ve středu letní a dole kolem kraje květy pozdního léta a podzimu. Až potud vypadala práce nadějně a radostně. Obě snachy, Julinka i Ladička, mi pomohly s přišíváním motivků stehovkou k podkladu - to už byla práce úmorná. A já jsem pak začala béžovou přízí motivky spojovat řetízkovými očky a krátkými nebo spojovacími sloupky. A to šlo zoufale pomalu!
Práci jsem odložila, když byla spojená asi třetina kytiček, a vrátila jsem se k ní až nyní, po dvou letech. Trvalo mi to měsíc (samozřejmě vedle dalších souběžně tvořených projektů), než jsem dala všechny kytičky dohromady. Ještě jsem uvažovala o tom, že uháčkuji nějaký okraj kolem celého šátku, ale nakonec jsem to vzdala. Je krásný tak, jak je.
V sobotu jsem pozvaná na zahradní párty, tak si ho vezmu s sebou (promiň, babičko). Snad najdu odvahu ho tam předvést.
Je tak veliký, že se mi nevešel celý do záběru...
To je paráda !!! Klobouk dolů nad odvahou spojit různé motivky do jednoho dílka!
OdpovědětVymazat