Zobrazují se příspěvky se štítkemšátky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemšátky. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 18. února 2022

Šál pro Boženku

Mám rozdělaných tolik velkých projektů a trápí mne bolesti kloubů... Ale bez háčku nebo jehlic u televize být neumím, tak jsem se pustila aspoň do maličkého šátku pro Boženku. Návod je zdarma na Ravelry. 


Našla jsem kousek černé Glorie, jehlice 2,5 a za chvilku bylo hotovo. Trochu jsem se potrápila s ozdobným okrajem a s vypnutím šátku do správného tvaru. Glorie moc tvárná není, z vlny by byl šál o moc pěknější. Ale Boženka se zdá spokojená, netáhne jí na záda.  




Příště se polepším. Děvčata budou chtít určitě podobné doplňky pro svoje "Paolky" a "Gotzky"... 

neděle 7. dubna 2019

Secret Paths

Po tomhle krásném šátku už jsem dlouho pokukovala. Návod Johanny Lindahl z Mio Crochet je zdarma a je velice jednoduchý, takže se dá háčkovat i u televize a není potřeba příliš počítat. Uháčkovala jsem si jeden jarní zelený na moje choulostivé hlasivky. Je z příze Gina 29, spotřebovala jsem 5 klubíček. Jen jsem si trochu přizpůsobila vzorek a místo tří proužků mezi pecičkami jsem dělala jen dva, aby mi vyšel akorát velký.




Začala jsem háčkovat z necelých dvou klubíček, která jsem měla doma, a další jsem musela dokoupit. Byla to už jiná barevná šarže a na šátku jsou patrné dva různé odstíny. Ale dělám, že to tak má být... Z Giny jsem nikdy šálu nebo šátek neháčkovala a jsem mile překvapená, jak je vzorek pěkně strukturální a šátek měkký.

Ze stejného vzorku jsem uháčkovala také šátek pro tetu k jejím 85. narozeninám. Ten je z Woolly Whirl (30 % vlna, 70 % bavlna) číslo 471 (Chocolate Vermicelli). Klubíčko jsem dostala pod stromeček a už jsem z něho několikrát začala tvořit vestu a pončo, ale vždycky jsem brzy skončila, protože se mi výsledek vůbec nelíbil. I o tomhle šátku jsem měla zpočátku pochybnosti, ale nakonec vyšel moc pěkný.




Je lehoučký, ale díky podílu vlny také hřejivý a jemný, dá se tedy využít jak v zimě na krk do kabátu, tak i v létě přes ramena.
K šátku jsem přibalila také vlastnoručně vyrobené přáníčko ve stejných barvách jako šátek. Fotku jsem okopírovala z jedné našich svatebních, tedy před 40 lety. Snad udělá tetě radost:


P.S.: Balíček nedošel - sledovala jsem ho po internetu na jeho nesmyslně krkolomné cestě, volala jsem na 28 různých čísel podle odkazů na netu a podle toho, kam mne nasměrovaly příslušné poštovní úřednice, ale nikdo balíček neviděl a nikdo jej nezadával do systému. Prostě záhada. A samozřejmě trapas. Navíc jsem balíček nepojistila, abych tetu nestresovala cenou. Hm, uvidíme, jestli se najde.

čtvrtek 15. listopadu 2018

Šátky s vážkami

Ještě se musím vrátit k létu a ukázat tři šátky, které jsem háčkovala jako dárek pro snašinu sestřenici a její dvě dcerky žijící v Londýně. Měla jsem z výstavy koupená tři duhová klubíčka, našla jsem si jednoduchý, ale zajímavý vzorek, a šátky se pak lišily jen velikostí (klubíčka měla různý návin od 250 do 500 m) a lemem. Na prvním šátku jsem vyzkoušela netradiční bambulkový lem, protože jsem si myslela, že oranžový (a nejmenší) šátek bude pro nejmladší slečnu. Nakonec všechno dopadlo jinak - děvčata si vybrala docela opačně, než jsem předpokládala: Nejmladší má největší fialový šátek, prostřední červený a nejstarší (maminka) oranžovo bílý. Hlavně že jsou všechny spokojené!








Vzorek rychle přibývá, je lehoučký a snadno zapamatovatelný a byl by určitě krásný i s jednobarevnou přízí - příště zkusím... 

středa 29. srpna 2018

Šátek Grinda

Moje oblíbená autorka háčkovaných projektů Tatsiana Kupryianchyk pořádala malé háčkování na pokračování (3 části), jehož výsledkem byl krásný šátek Grinda. Název dostal podle švédského ostrova, kde byla autorka na dovolené. Neodolala jsem, stejně jako více než 400 dalších háčkařek z celého světa, a šátek jsem také zkusila. Byl projektován pro přízi Scheepjes Whirl. Jedno klubíčko jsem měla doma, sice ne v barvách moře, jako Tatsiana, ale v barvě melounu. Vzhledem k horkému letnímu počasí se mi barva zdála nanejvýš příhodná. Tentokrát byl návod přeložen i do češtiny, ale překlad byl tak špatný, že jsem začátek šátku několikrát párala a postupu jsem vůbec nerozuměla. Nakonec jsem si vytiskla návod v angličtině a hned šlo všechno jako na drátkách. Na Tatsianiny zkratky a způsob psaní postupů jsem zvyklá z mnoha předchozích projektů, takže se v nich orientuji dobře. Po týdnu pilné práce (převážně v parku na lavičce s Fibinkou) je hotovo.


Tento snímek jsem fotila záměrně proti světlu, aby byl patrný i filetový motivek srdíček, který jinak v postupně se vybarvující přízi trochu zaniká.



Pracovala jsem háčkem číslo 3 a spotřebovala jsem přesně jedno klubko příze, ještě mi malý kousek zbyl.


Šátek se moc líbil vnučce Andělce. Pomáhala mi ho vypnout a navlhčit, půl dne si s ním hrála, balila se do něj na různé způsoby a nakonec si ho odnesla  ho domů. Musela jsem slíbit, že jí uháčkuji podobné šaty, pak prý mi ho vrátí...

pátek 2. března 2018

Lost in time

Nádherná kombinace barev v klubíčku Sheepjes Whirl 773


a geniálně vymyšlený návod na šátek, na který stačí právě jedno klubíčko! Pak už stačí jen háček (v tomto případě 3,5) a pár dnů času - a výsledkem je takovýto překrásný výtvor:


Takhle se to "líhlo":


Byla to radostná práce, určitě bude také radost ten šátek nosit! Snacha se těší, že ho vytáhne na procházku s kočárkem.

Neodolala jsem a uháčkovala jsem ještě jeden pro sebe. Stále mne zlobily hlasivky, čekala mne přednáška v Praze a cesta klimatizovaným vlakem, tak jsem potřebovala mít krk pěkně v teplíčku. Stihla jsem ho dodělat až pozdě večer před odjezdem, ale posloužil dobře. 
Název příze si nepamatuji, měla stejný návin (100 m) jako ta předchozí, ale byla o nitku silnější, tak mi nevyšlo na celých 5 opakování vzorku. Ale velký je dost, určitě ho užiju. Zatím nemá střapce, ale udělám je, šátek je s nimi zajímavější. 







čtvrtek 31. srpna 2017

Pruhovaný šátek

Pustila jsem se do likvidace všech malých načatých klubíček, která mi zbyla z velkých projektů. Hledala jsem tipy na výrobky, kde bych tyto sice nové, ale malé zbytky příze využila. Našla jsem tip na Ravelry, sice jsem nenašla přesný popis, ale jako inspirace mi stačily obrázky.
Dala jsem dohromady 13 různých barev, které šly jakž takž spolu dohromady, a pustila se do pletení.
Začala jsem třemi očky stále hladce a v každé osmé řadě jsem z jedné strany přidala jedno oko. Barvy jsem střídala po dvou řadách, nepravidelně, podle toho, jak velká klubíčka jsem měla. Vydržela jsem přidávat do 60 ok, pak jsem zase po osmi řadách vždy jedno očko ubrala, aby vznikl trojúhelníkový tvar. Někde jsem určitě řádky popletla, protože šátek není docela souměrný, ale to se na krku ztratí...


Práce sice moc nepřibývala, ale měla jsem radost, jak mizí klubíčka, která mi dlouho ležela v krabicích a čekala na využití.
Většina příze byla značky Elian Klasik nebo Elian Mimi, pletla jsem na rovných jehlicích 3,5.



No, fotila jsem jako obvykle v rychlosti, takže okolí jsem právě nevychytala. Krabice s rozdělanými projekty, Marfuška mizející pod postel - ale takhle to prostě u nás vypadá, když tvořím.
V krabici na stole je vidět ještě pár nespotřebovaných klubíček - z těch už vzniká další šátek, tentokrát trochu menší (přidávám/ubírám každou šestou řadu a pečlivě si je značím, aby byl šátek pravidelný) v tlumenějších - pánských barvách.

A tady už je druhý šátek:



Nafotila jsem si zvlášť ty nejhezčí dvoubarevné kombinace, abych měla inspiraci pro další tvorbu, ale vyfocené to není tak přesvědčivé, jako v reálu:

 

 

Tady jsou pro srovnání oba šátky rozložené. Větší měří na šířku cca 290 cm, menší 265, na výšku jsou oba stejné, na středu měří 35 cm (60 oček).


A na závěr ještě hezčí obrázek prvního šátku, bez rušivých artefaktů:







sobota 12. srpna 2017

Silný šátek

Zase jeden dodělaný kousek! Tenhle šátek mi ležel v krabici asi čtyři roky. Je upletený celý hladce na velkých jehlicích z černé příze Yetti a původně jsem chtěla na okraje našít háčkované malé čtverečky. I jsem jich pár uháčkovala, ale když jsem to k šátku přišila, nebylo to ono a šátek byl těžký a moc veliký. A tak ležel a ležel...
Dneska jsem to vzala zkrátka: Našla jsem zbytek krásné silnější příze Everest, ze které jsem v zimě háčkovala Adamovi šálu a čapku, a přiháčkovala jsem k šátku okraj ze tří řádek krátkých sloupů s řetízkovým očkem mezi nimi. Připevnila jsem velký střapec a je hotovo!


Šátek je lehoučký, měkký, velice teplý a vypadá zajímavě.  Figurína Máňa si v něm libovala:



Možná ještě ten střapec trochu zmenším a udělám další dva na postranní cípy... V zimě se bude takový teploučký kousek hodit.

středa 11. ledna 2017

Pletený šátek a čapka

Ježíšek mi přinesl úžasný dárek, přesně podle mého přání: čtyři balíky nádherných klubíček, která jsem dosud neznala, a k nim i zadání, tedy co by se z nich "mohlo" udělat. To je přece výzva jako hrom, té se nedá odolat.
První, co jsem chtěla zkusit, byla souprava z příze Nako Spagetti. Je to akryl s vlnou, velmi příjemná a jemná příze, ale hrozně silná.



Příze byla ve třech barvách: světle šedé, starorůžové a cyklámenové, po dvou klubíčkách. Nejprve jsem zkusila plést šátek hladce a střídat různě barevné proužky. Bylo to takové fádní. Zkusila jsem i různé barevné vzory norskou technikou, ale to se na šátek vůbec nehodilo. Tak jsem zkusila háčkovat nákrčník s cípem do výstřihu, jenže to bylo hrozně tlusté a neforemné. 
Nakonec  jsem se vrátila k jehlicím číslo 10 a pletla jsem šátek napříč, od cípu, líc i rub hladce. Přidávala jsem v každé čtvrté řadě po jednom oku. Základ je v šedé barvě a k ní je na jedné straně pár proužků růžových a na druhé straně stejně rozložené proužky cyklámenové. Na středu je proužek pletený z lícu hladce a z rubu obrace, který rozděluje šátek na dvě stejné (skoro) poloviny.


Protože se mi zdálo, že jsou cípy příliš lehké a klouzaly by z ramen, chtěla jsem na ně připevnit střapce. Jenže v zadání byla i čapka, městská, nikoli sportovní, a na tu by se střapec nehodil. A tak jsem zkusila uháčkovat jednoduché kytičky:



Spojila jsem vždy dvě a dvě dohromady, protože rubová strana nebyla příliš vzhledná, a přišila jsem je na konce šátku:




 Kdyby se ukázalo, že jsou kytičky příliš těžké, dá se jednoduše jedna ustřihnout - jsou navlečené jen na kousku příze.

Čapku jsem pletla rovně. Začala jsem na 42 oček, upletla jsem šedý lem a pak jsem střídala barvy v základním vzoru. Vzadu jsem čapku sešila, na bok jsem přišila dvě kytičky (jednoduché, nezdvojené).







Takhle vypadá celý komplet na mých "manekýnách".



První zakázka je připravena k vyzvednutí...