Usínáček žabák

 A ještě jeden usínáček od Melanie Grobler - žabák s uličnickým úsměvem. Maličko jsem si ho upravila - přidala jsem nosní dírky, protože se mi zdál obličej takový prázdný. A také jsem zvýraznila prstíky na nohou i na rukou tím, že jsem je omotala přízí, aby vznikly kuličky. Srdíčko jsem umístila dopředu, tam, kam patří...

Háčkovala jsem (jako skoro všechny hračky) z příze Jeans, tentokrát jen ze zbylých klubíček z veliké deky. Háček jsem použila 2,5. Mám pocit, že háčkuji čím dál volněji - asi to bude pokračující ztuhlostí kloubů na prstech a sníženou citlivostí. Maličké věci z tenké příze už bych asi vůbec nezvládla. Žabáka jsem uháčkovala docela rychle a snadno, ale to sešívání dohromady, to už mým bolavým rukám taky nesvědčí, a tak mi to trvalo pěkně dlouho. Ale je hotovo!

Žabáček už je také na Fleru, snad se bude líbit.

Usínáčci telátka

 Když moje oblíbená autorka Melanie Grobler zveřejnila návod na nového usínáčka, tentokrát telátko, neodolala jsem a dala jsem dohromady hned tři. Moc mě bavilo hledat správné barvy k plemenům krav (ne vždycky jsem to trefila přesně). S dětmi jsme také hledali, jak mají správně vypadat náušnice pro jalovičky a býčky, takže to byla kolektivní práce.

Všechna telátka jsou na Fleru a čekají na nové majitele.

Černá kočka

 Nedávno mne byla navštívit moje sestra Jiřina, aby mi pomohla s venčením Jessinky, než se mi trochu zahojí polámaná žebra. Když viděla v předsíni na zdi háčkovanou Jessinčinu hlavu, na kterou jsem náramně pyšná, řekla, že jí to připadá morbidní. Hm, a já jsem jí chtěla k narozeninám uháčkovat hlavičku její černé kočky Nelinky. Tak jsem musela změnit plány. Našla jsem na Ravelry návod na pletenou čičinku, celou, i v sukni a botách. A takhle jsem ji ztvárnila:

Na tělíčko jsem použila černou přízi Vlna Hep Patty - je to akryl s metalickým vláknem, takže se kočičce srst krásně leskne, jako té opravdové. Na botky a ponožky jsem vybrala přízi s podobným návinem - Vlna Hep Tulip a Tulip color. Nebylo to nejšťastnější, protože tahle příze je tuhá a neohebná, a nožky tak vypadají příliš velké. Naopak sukýnka z Alize angora gold batik se vydařila - z téhle příze si určitě ještě něco upletu, je moc příjemná a jemňoučká, barevné přechody jsou decentní. Na celý projekt jsem použila jehlice č. 2,5. Pletu totiž dost volně a bála jsem se, aby černým úpletem neprosvítala bílá výplň. 

Ani jsem si nevšimla, že návod je ve dvou variantách - jednak dokola, a jednak rovně k sešití matracovým stehem. Koupila jsem návod na rovné pletení. Nevím, jestli je to lepší - pletení je určitě rychlejší, ale sešívat matracovým stehem černou pleteninu není vůbec legrace. 

Místo vyšitých očí (v návodu) jsem použila plastové bezpečnostní, když je to dárek pro dospěláka a ne pro mimino. V háčkovaných hračkách mi drží pěkně, ale pletenina se vytahuje - snad nevypadnou... Nosík jsem vyšila šedou látačkou.

A tady je kočička z více úhlů:

Pletená Nelinka už je v krabici a frčí za Jiřinou. Ale z příze Tulip a Tulip color mi ještě zbylo dost na další dvě čičinky - mourovatou a bílou. Hned se do nich pustím! 

Dodatek:

Nelinka se moc líbila a další dvě kočičky (kocourek v kaťatech a kočička v parádních šatech) slouží jako usínáčci pro děti, když u mne přespávají - jsou tak měkoučké! Než jsem je stihla nafotit v plné parádě, už jsou trochu užmoulané... Ale to jen svědčí o jejich oblíbenosti.

 

Dračí šála

Bea King, autorka návodu na háčkovanou hlavu psa, kterou jsem publikovala v předchozím příspěvku, vymyslela i tuhle úžasnou dračí šálu:

Je celá kromě hlavy uháčkovaná ze šupin (2x 5 dlouhých sloupků v šupině), a protože jsem ji háčkovala z příze Everest Fine, ve které je 30 % vlny, je opravdu teploučká. Hlava je z krátkých sloupků a maličko vycpaná, stejně jako špička ocasu. Návod je placený, ale stojí za to! Za čtyři dny bylo hotovo a moc mne to bavilo.

Letos už draka asi nikdo neunosí, ale na příští zimu jich udělám celé hejno. Určitě zkusím i nějakou tenčí a lehčí přízi, třeba Alize angora gold batik, a užší šálku, aby byla i pro děti.

Teď se odhodlávám k uháčkování dračí kabelky se stejným vzorem, kterou jsem viděla na Pinterestu. 

Jessinčina hlava

Náhodou jsem na Pinterestu narazila na zajímavou dekoraci - hlavu labradora k zavěšení na zeď. Zapátrala jsem a našla na Ravelry odkaz na návod. Chvíli jsem zvažovala, jestli by se dal využít i na jiná plemena, no a zkusila jsem to:

Oproti návodu, kde je použita silná příze i háček, jsem háčkovala z Jeans háčkem číslo 2. Hlava je trochu menší, než ta skutečná, Jessinčina, ale proporce skoro odpovídají. Udělala jsem jen jiné uši, výraznější nadočnicové oblouky a samozřejmě aktuální barvy. S těmi bylo nejvíc práce. Něco jsem vyháčkovala, něco vyšila, něco dobarvila. Růžové flíčky se mi trochu rozpily a tím zvětšily, ještě je zkusím vybělit. Je si trochu podobná?

Byla to docela piplačka, zabralo mi to více než týden. Ale jsem spokojená. Zase něco docela nového.

Měla bych zkusit podle fotek i hlavičky mých předchozích pejsků... a kočiček... No, jestli někdy nebudu mít co dělat, určitě to zkusím, když teď vím, jak na to.

Hlavičku jsem pověsila v předsíni, aby hlídala. Jsem moc zvědavá na reakce vnoučátek.
 

    

Šál pro Boženku

Mám rozdělaných tolik velkých projektů a trápí mne bolesti kloubů... Ale bez háčku nebo jehlic u televize být neumím, tak jsem se pustila aspoň do maličkého šátku pro Boženku. Návod je zdarma na Ravelry. 

Našla jsem kousek černé Glorie, jehlice 2,5 a za chvilku bylo hotovo. Trochu jsem se potrápila s ozdobným okrajem a s vypnutím šátku do správného tvaru. Glorie moc tvárná není, z vlny by byl šál o moc pěknější. Ale Boženka se zdá spokojená, netáhne jí na záda.  

Příště se polepším. Děvčata budou chtít určitě podobné doplňky pro svoje "Paolky" a "Gotzky"... 

Pyžamáci

 Tyhle figurky jsou teď hodně populární - háčkují se z plyšových přízí hladkých (hlavičky a nožky) a smyčkových (tělíčka). Vycpané jsou jen hlavičky a nožky, zatímco tělíčka jsou prázdná, aby do nich děti mohly ráno nacpat pyžamo. Tím se figurka stane stabilnější a může sedět na postýlce. Večer děti pyžamo vytáhnou a hračka si s nimi lehne do postýlky.

Nikdy jsem s těmito přízemi nepracovala, neznala jsem rozdíly v kvalitě mezi nimi, a tak jsem se dost spletla při nákupu, když jsem koupila příze české výroby (Elian Betynka) - trhají se, třepí, nedají se párat, padá z nich spousta "cucků". Daleko kvalitnější jsou turecké "dolfinky", které jsem pak dokoupila.

Protože jsem potřebovala vytvořit koně (pro Andělku), jednorožce (pro Lucinku) a kocoura (pro Joníka), zakoupila jsem soubor návodů na Etsy. Nejlépe se mi povedl kocour:

Na koníka jsem vzala zbytečně velký háček (č. 4 podle návodu, ale háčkuji volně), tak má větší hlavu než jednorožec uháčkovaný třiapůlkou háčkem:

Pro Matýska jsem udělala vlka. Hlavu jsem uháčkovala podle své představy zlého vlka a tělo a tlapky má podle kočičího návodu.

Bála jsem se, že děti už takovéhle hračky neocení, přece jen už jsou velké. Ale kupodivu je popadly, odvezly s sebou na hory a tam sklidily velký obdiv.