Dva lišáci

Noví dva usínáčci konečně na světě! Tři měsíce jsem měla rozdělané a ve skříni odložené dva lišáky uháčkované podle návodu Melanie Grobbler (příze Jeans, háček č. 3), zbývalo jen dát je dohromady. Jenže právě s tím se mi tentokrát nějak nedařilo, a tak jsem se pustila do jiných věcí, a lišáčci čekali... Předevčírem jsem se pochlapila a celý den motala a špendlila a přišívala, až jsem je dodělala. A stojí za to!

 Jsou to dva krásní liščí kluci. Tmavý je takový důstojnější, rozumný. Ale světlý je pěkný uličník.

Jednoho jsem dala včera nejmladšímu vnoučkovi Vilíčkovi k svátku. Hádejte kterého!

Ano, samozřejmě toho veselejšího uličníka. Myslím, že si budou rozumět. 

Malý koník/jednorožec

K Andělčiným desátým narozeninám jsem musela uháčkovat něco, co se nějak týká koní. Loni v létě začala totiž jezdit na koni a moc ji to baví.

Našla jsem další krásnou brož v obchůdku mé oblíbené autorky Lily na Etsy. Je to jednorožec, ale pro Andělku jsem udělala jen koníčka. A protože se mi nechtělo trápit prsty s tenoučkou přízí Sněhurkou, uháčkovala jsem koníka z Jeans háčkem číslo 1,75. I tak to bylo těžké, prsty pěkně bolely. A protože koník je větší, než by bylo na brož vhodné, a s háčkovanými brožemi u dětí nemám dobrou zkušenost (poztrácely je), udělala jsem koníka s karabinkou jako přívěsek na batoh:

Hřívu jsem pěkně rozčesala na jednotlivá vlákna a pak zapletla do copu, nalakovala lakem na vlasy a ozdobila látkovou růžičkou. Oproti originálu jsem navíc udělala i ocas - koník je sice placatý, ale oboustranný.

A protože jsem koupila dvojici návodů - na dva jednorožce, musela jsem zkusit i toho druhého. Háčkovala jsem ze stejného materiálu, ale tentokrát jsem udělala skutečně jednorožce a nechala jsem ho jednostranného. Vzadu má přišitý velký spínací špendlík a bude se hodit na tašku, kabelku nebo batůžek.

Oba přívěsky byly docela rychle hotové a měla jsem z nich radost.

 

Kočičí lapač snů

 Už před pár lety jsem náhodou našla na Ravelry krásnou kočičí dečku. Samozřejmě jsem se do ní hned pustila - uháčkovala jsem ji za dva večery z béžové kordonetky po babičce. Ale pak se mi válela ve skříni a čekala na "to pravé" využití. Protože kam dneska s dečkou, že? Po drahném čase jsem dostala nápad, že by se možná z dečky dal vyrobit lapač snů. Zase nějakou dobu trvalo, než jsem našla správně velký kruh a omotala ho přízí, naškrobila dečku, vypnula ji do žádaného rozměru a našila ke kruhu. A čekala jsem na nápad, jak lapač dozdobit...

Včera jsem se konečně pochlapila, z malých klubíček bílých a béžových přízí jsem udělala tři dlouhé střapce a přivázala je ke kruhu. Hned jsem si nad postel zatloukla hřebíček a lapač pověsila. Spala jsem jako špalek, nic se mi nezdálo, tak snad bude fungovat.

Dneska nebylo právě počasí na focení, celý den byla zima a zataženo. A taky na bílé zdi ty béžové kočičky moc nevyniknou... ale jsem ráda, že je mám nad hlavou.