Pohádkový adventní kalendář

Když mi Andělka sdělila, že letos maminka chystá adventní kalendáře s figurkami místo čokolády a bonbonů, napadlo mne, že bych mohla také takový vytvořit. Vymyslela jsem prstové maňásky, které se případně dají snadno (zasunutím korkového špuntu do tělíčka) změnit na klasické loutky do divadélka. Moc jsem přemýšlela nad vhodnými pohádkami a jejich aktéry, aby to bylo něco nového, co děti ještě nemají a co si rády zahrají.

Nakonec jsem dala dohromady čtyři pohádky: O boudě budce, O třech prasátkách, O zajíčkovi a lišce a O kohoutovi a slepičce. Háčkovala jsem dva týdny v kuse - nejvíc práce daly samozřejmě drobné detaily, aby výraz loutek byl přesvědčivý a aby kulisy sloužily, jak mají. Ušila jsem 24 pytlíků a naplnila je tak, aby vždy po pár dnech bylo možné zahrát jednu pohádku. Všechny visí na dřevěné větvi v předsíni.

Loutky tu musí zůstat pohromadě, protože někteří "herci" vystupují v několika pohádkách. Až na Štědrý den bude možné přehrát všechny. A tady jsou jednotlivé pohádky s herci a rekvizitami:

O boudě budce 

Bouda dřevěná s volně položenou střechou, aby se mohla rozpadnout.

Myška Hrabalka

Žabka Kuňkalka

Zajíček Ušáček

Lištička Sestřička

Vlček Šedý boček

Medvěd Křivošlap

O třech prasátkách

Tři prasátka a vlk (z minulé pohádky). Domeček ze slámy (žlutý s volně položenou střechou), ze dřeva (bouda z minulé pohádky) a z cihel. Ten má střechu spojenou s domkem suchým zipem, aby ji vlk neodfoukl ani nezbořil.

O zajíčkovi a lišce

Chaloupka z kůry a chaloupka z ledu, aktéři z první pohádky

Tři noví herci - pes, býk a kohout

Detail kohoutkovy kosy - drží ji křidélky sepnutými patentkou

Tu jsou všichni

O kohoutkovi a slepičce

Kohoutek (bez kosy), slepička, studánka s vodou, švadlenka se šátkem, švec s botami a kartáčem ze štětin, sviňka (ze Tří prasátek) a mlynář s mlátem v korýtku.

Slepička i kohoutek mají ocásek z opravdového peří.

Švadlenka má ve spojených ručkách šátek,
 který se snadno vyvlékne.

Švec má v kapse kartáč ze štětin a přes ruku spojené
 dva střevíčky (tedy spíš bačkory).

Mlynář celý v bílém. Snad ten obsah korýtka vypadá jako mláto...

Háčkovala jsem ze zbytečků příze Gina háčkem číslo 3. Hlavičky jsou z krátkých sloupků (6-12-18-4x 24, 18-12 za zadní nitku, 6 sl.,). Krk je připojen k předním nitkám hlavičky (2 řádky po12 sl.), ve třetí řádce jsou vytvořeny ruce - vždy pár řo a síla ručky podle charakteru postavičky. Pod rukou jsou ještě 3 řady ks a spodek těla je z dlouhých reliéfních sloupků střídavě předních a zadních (13 - jeden navíc), aby vznikl pružný lem a loutka se dala navléknout na různě silný prst. Zvířátka mají i ocásky.

Už se moc těším, až začneme s dětmi loutky vyndávat a zahrajeme si první pohádku. Jestli dobře počítám, už dnes by to mělo jít. Ale děti jely gratulovat babině na Slovensko, tak to musí počkat minimálně do pondělka. To tu bude Joníček a divadlo se mu bude určitě taky líbit.

Maňásek příšera maskovaná

Háčkování maňáska se mi zalíbilo, a tak jsem hledala ještě další tipy. Už jsem šla najisto na crazypatterns a našla jsem tam zajímavé příšerky. Měla jsem tady hebkou chlupatku s maskáčovým vzorkem, pro kterou jsem už dlouho marně hledala uplatnění, a tak jsem se pustila do maskáčové příšery.

Oproti návodu jsem pracovala s menším háčkem (3,5) a příšerce jsem udělala bílou náprsenku, protože jsem se obávala, že mi jedno 100g klubíčko příze nebude stačit. Prstíky, uši a nos jsou z bavlněné Catanie. Bylo to mnohem pracnější než oslík, ale zase je to něco jiného. Dětem se příšera moc líbí, hlavně proto, že se dá navléknout na každou ruku, velkou či malou, a doopravdy kouše.

Ta je veliká a příšerná, co?

Maňásek oslík

V dopisu pro Ježíška si Joníček přál maňáska. To byla pro mne výzva - maňáska jsem ještě nikdy neháčkovala, i když loutek do divadélka jsem dětem udělala už moc. Hledala jsem vhodný návod, protože jsem si nebyla jista rozměry a uspořádáním hlavičky a krku, aby tam bylo možné zasunout prsty.
Při hledání na Pinterestu jsem našla nový německý server s háčkovacími návody a zakoupila jsem oslíka, který se mi moc líbil svým výrazem.

Návod byl pěkně jasný (tentokrát  jen v němčině, ale už před mnoha lety jsem si osvojila německou háčkovací terminologii z časopisů, které byly k dostání na našem trhu). Háčkovala jsem z příze Gina háčkem 3,5.
Pochlubila jsem se autorce svým výtvorem a udělala jsem jí tím náramnou radost. I kolegyně z háčkovacího facebooku mého oslíka ocenily. A jedna z nich mi poslala odkaz na video se skotskou babičkou, která čte vnoučkovi pohádku o kulhajícím oslíkovi (The Wonky Donkey) a náramně se u toho směje, přičemž mi doporučila k oslíkovi zakoupit také knížku. Našla jsem ji, ale zároveň jsem zjistila, že 13. prosince vyjde nové vydání spolu s CD, na kterém bude písnička. Tak jsem knížku i s CD předem objednala a zaplatila - jenže půjde z Anglie a myslím, že do Vánoc nedorazí. Schovám tedy oslíka Joníčkovi k narozeninám. Určitě ocení i tu písničku. A pohádku mu mohou číst rodiče v angličtině, nebo mu ji přeložit a třeba i přebásnit.
Ještě pár obrázků oslíka:

Že je roztomilý?

Toothless

V říjnu jely děti s tátou na tatínkovský víkend. Ústředním tématem srazu byli draci. A tak babička tvořila nezbytné rekvizity: "velkým" dětem velké draky a malé Lucince malého dráčka. Všichni chtěli Bezzubku, kterého zahlédli v mém počítači na Pinterestu. Stihla jsem to jen tak tak...

Dalo dost práce najít návod - po dlouhém pátrání jsem našla jeden placený na německém Makeristu.
Prvního draka jsem háčkovala z dvojité Giny háčkem č. 4 a vyplnila ho molitanem. Hezky držel tvar, ale molitan hodně prosvítal dírkami. Tak jsem celého dráčka kolem dokola prošívala, abych dírky trochu zacpala. Matýsek byl ale spokojený, to je hlavní:

Druhého jsem háčkovala z dvojitého Elianu Klasik a výsledek byl o mnoho lepší. Vycpala jsem ho běžnou polštářovou výplní a drží snad ještě lépe než ten první. Andělce se moc líbil, hlavně ocenila, že jsem ho stihla udělat včas (za tři dny).

Dráčka pro Lucinku jsem háčkovala podle tohoto návodu z jednoduché Giny. Povedl se náramně, ale fotku jsem nestihla... Ještě mám rozdělaného jednoho pro Joníčka, tak obrázek doplním, až ho dodělám.