Nákrčník z malých zbytků příze

Po několika dekách mi tu zbylo mnoho neúplných klubíček příze Elian klasik a dalších akrylových přízí podobné síly. Do nové mnohobarevné deky se mi nechce, a tak zpracovávám klubíčka pomaličku v malých projektech. Po loňských pletených šátcích (v zimě byly fajn, krásně zahřály!) jsem zkusila háčkovaný nákrčník. Sice už je jaro, ale okamžitý nápad jsem musela zkusit hned zrealizovat.

Začala jsem nejprve klasickým "granny" trojúhelníkem, a když byla základna dostatečně široká, aby šel přeložený šátek volně přetáhnout přes hlavu, spojila jsem oba konce základny a přiháčkovala nahoru stojáček vzorkem 1 ks + 1 řo. Na zadním středu jsem práci vždy otočila, aby byly sloupky pěkně nad sebou. Lem je z jedné řady krátkých sloupků, jedné řady dlouhých sloupků a jedné řady račích sloupků.
Docela mne překvapilo, jak pěkně nakonec nákrčník vypadá, i když některé řádky jsou nastavované jinou barvou. Převažují odstíny modré a zelené, doplňuje je fialová.

Nákrčník už našel svou majitelku. Snad se jí bude dobře nosit.

Velikonoční zajíček

Na cestu vlakem do Prahy jsem si musela vzít k háčkování něco malého a skladného. Sáhla jsem po přízi Gina a návodu na zajíčka. Uháčkovala jsem ho skoro celého, doma už jsem jen dodělala končetiny, ozdůbky - a kapsu na miminko. Lucinka totiž miluje miminka. Také to bylo to první, co ji na zajíčkovi zaujalo a hned to konzultovala s tetou Ladou, která čekala narození svého miminka každým dnem.

Zaječí miminko má na jedné straně očka otevřená a na druhé zavřená a může být u mámy v kapse, nebo volně. Lucinka s oběma spinká v postýlce...