Pruhovaný šátek

Pustila jsem se do likvidace všech malých načatých klubíček, která mi zbyla z velkých projektů. Hledala jsem tipy na výrobky, kde bych tyto sice nové, ale malé zbytky příze využila. Našla jsem tip na Ravelry, sice jsem nenašla přesný popis, ale jako inspirace mi stačily obrázky.
Dala jsem dohromady 13 různých barev, které šly jakž takž spolu dohromady, a pustila se do pletení.
Začala jsem třemi očky stále hladce a v každé osmé řadě jsem z jedné strany přidala jedno oko. Barvy jsem střídala po dvou řadách, nepravidelně, podle toho, jak velká klubíčka jsem měla. Vydržela jsem přidávat do 60 ok, pak jsem zase po osmi řadách vždy jedno očko ubrala, aby vznikl trojúhelníkový tvar. Někde jsem určitě řádky popletla, protože šátek není docela souměrný, ale to se na krku ztratí...

Práce sice moc nepřibývala, ale měla jsem radost, jak mizí klubíčka, která mi dlouho ležela v krabicích a čekala na využití.
Většina příze byla značky Elian Klasik nebo Elian Mimi, pletla jsem na rovných jehlicích 3,5.

No, fotila jsem jako obvykle v rychlosti, takže okolí jsem právě nevychytala. Krabice s rozdělanými projekty, Marfuška mizející pod postel - ale takhle to prostě u nás vypadá, když tvořím.
V krabici na stole je vidět ještě pár nespotřebovaných klubíček - z těch už vzniká další šátek, tentokrát trochu menší (přidávám/ubírám každou šestou řadu a pečlivě si je značím, aby byl šátek pravidelný) v tlumenějších - pánských barvách.

A tady už je druhý šátek:

Nafotila jsem si zvlášť ty nejhezčí dvoubarevné kombinace, abych měla inspiraci pro další tvorbu, ale vyfocené to není tak přesvědčivé, jako v reálu:

 

 

Tady jsou pro srovnání oba šátky rozložené. Větší měří na šířku cca 290 cm, menší 265, na výšku jsou oba stejné, na středu měří 35 cm (60 oček).

A na závěr ještě hezčí obrázek prvního šátku, bez rušivých artefaktů: