Přiložím pár fotek a poznámek z přípravy - možná tím inspiruji jinou babičku nebo maminku k podobné akci. Bohužel fotky z akce samotné nemám - já jsem to celé "řídila", děti s rodiči makaly, ostatní dohlíželi nebo kibicovali a asi nikdo nefotil.
Hra o poklad dráčka Davídka
Hodný dráček Davídek připravil pro děti v Bystřici poklad z věcí, které nasbíral při svém létání po světě, a také přidal balíčky s ovocem, které usušil svým horkým dechem. Jenže přišli dva zlobiví trpaslíci Rudovous a Bažiňák a prohlásili, že děti se jen tak k pokladu nedostanou. Nejprve musí splnit čtyři obtížné úkoly a pak přinést výkupné.
Ještě na místě jsme dolaďovali zadání, protože terén neumožňoval klasickou "stopovačku", jak bylo původně zamýšleno, a navíc děti byly tak nedočkavé a rozdováděné, že by těžko vydržely sledovat, jak plní úkoly někdo před nimi. Museli jsme je tedy rozptýlit do terénu k jednotlivým stanovištím. Většinu z nich naštěstí doprovázeli rodiče, a tak stačilo ke stanovištím přiložit lístky se zadáním a každé z dětí dostalo malou kartičku se jménem a čísly úkolů. Čísla jim po splnění rodiče zakroužkovali, aby byl přehled o tom, co mají ještě před sebou.
1. Prvním úkolem bylo zbořit zeď. Ta byla postavena z "cihel" vyrobených z ruliček od toaletního papíru a z komínu (rulička od kuchyňských utěrek). Celkem bylo čest cihliček a uprostřed komín.
Protože samotné ruličky jsou příliš křehké a asi by dlouho nevydržely, trochu jsem je zpevnila. Z klubíčka svázaného z nejrůznějších malých zbytků příze jsem uháčkovala síťku. Dno je z 5 řad krátkých sloupků (6 ks do magického očka, pak v každé řadě 6 sloupků přidat, takže 12, 18, 24, 30). Stěna už je rovně bez přidávání, a to do každého druhého očka vždy 1 dlouhý sloupek + 1 řetízkové oko, celkem 8 řádek. Ruličky jsem vyplnila drceným molitanem, navlékla síťku a udělala víko stejně jako dno z krátkých sloupků (30,24, 18, 12, 6). Nechala jsem dlouhý konec na zapošití a dlouhou jehlou jsem ho provlékla vnitřkem ruličky, abych spojila střed dna se středem víka a ruličky pěkně stály. Na "komín" jsem musela najít hodně dlouhou čalounickou jehlu. Všechny okraje jsem ještě zpevnila lepidlem Herkules, aby se síťka neposouvala a náplň nevypadávala. Zadařilo se, cihly vydržely celodenní otloukání a stále slouží. Ovšem na zboření je třeba používat něco přiměřeně měkkého, ale přitom dost těžkého. Uháčkovala jsem z krátkých sloupků (zase ze zbytkového klubíčka) tři míčky různé velikosti (největší má na obvodu 72 sloupků) a vycpala je hodně pevně směsí drceného molitanu a odstřižků látek z dalších souběžně tvořených hraček. Míčky krásně padly do malých ruček a dětem se s nimi dobře házelo.
2. Druhým úkolem bylo přejít po laně nad propastí. Tedy samozřejmě ne nad propastí, ale na zemi. I tak to bylo pro některé účastníky těžké, zvláště když si to zkusili ještě ztížit například zavřením očí nebo couváním.
Inspiroval mne cop, se kterým v tělocvičně protahujeme záda a masírujeme chodidla. Vzala jsem 9 starých triček, ustřihla jim rukávy a lemy a sešila je do tří pruhů. Ty jsem složila do volných ruliček a upletla z nich cop. A bylo hotovo.
3. Třetí úkol byl asi pro děti nejtěžší. Bylo to lovení kaprů na udici.
Kapry jsem nastříhala podle střihu, aby byli všichni stejní. Z tmavší látky jsem udělala hlavu, hřbetní a prsní ploutve a ocas. Ze světlé pak tělo. Ploutve a ocas jsem vyztužila malými odstřižky vatelínu (všechno se hodí!), sešila z rubu, pěkně sestřihla kolem rohů a otočila na líc. Při sešívání tělíčka a přišívání hlavy jsem ploutve a ocas strčila dovnitř rybky a přišpendlila na správné místo. Na velké přesnosti tu naštěstí nezáleží. Hřbetní ploutev jsem přišila jen na jednu stranu hřbetu a kolem jsem nechala volný otvor k vycpání rybky. Vycpala jsem ji také drceným molitanem a zašila v ruce plnicí otvor. Nakonec jsem přišila malý záclonový kroužek na tlamičku a přilepila Herkulesem filcové oči. No a pak jsem musela najít vhodné pruty, pěkně je opracovat, vyrobit a přivázat háčky (s těmi mi pomohly chlapské ruce).
4. Čtvrtým úkolem bylo krmení králíka mrkvičkami a jablíčky. To mají děti rády. Až moc - králík byl po akci pěkně zřízený! Ale všechno šlo snadno opravit a bude určitě ještě nějakou dobu užitečný.
Jednoduchou verzi králíka jsem vytvořila už na Velikonoce. Na krabici od monitoru jsem nalepila bílý papír, namalovala na něj králíčka a vyřízla kulatý otvor na bříšku a půlkulatý jako pusu. Z červeného filcu jsem ušila jablíčka, z oranžového mrkvičky a vyplnila jsem je trochou rýže, aby byla pěkně těžké. Králíka si naše děti velice oblíbily, a nejen děti. I dospěláci rádi soutěžili o body. Trefa do bříška je za jeden bod, trefa do pusy za dva. Vzdálenost, ze které se hází, se stanovuje podle schopností hráčů.
Jenž králíček už byl hodně ošuntělý a potřeboval renovaci.
Koupila jsem samolepicí tapetu, kterou jsem zpevnila krabici. Podle původního namalovaného králíčka jsem uháčkovala nového, krásně chlupatého. Použila jsem k tomu jednu nepovedenou šálu.
Háčkovala jsem velkým háčkem (4,5). Začala jsem na 60 řetízkových ok, to byl obvod vyříznutého kruhu. Háčkovala jsem krátkými sloupky 7 řad a v každé přidávala klasicky 6 sloupků. Hlavičku jsem začala jako půlkruh v řadách tam a zpět, dokud jsem se nedostala velikostí na šířku horního pysku. Pak jsem nabrala řetízková oka podle obvodu pusy a háčkovala dokola 5 řad. Celého králíčka jsem obháčkovala žlutou silnou přízí, udělala uši (vnitřní strana růžová z krátkých sloupků, vnější bílá z dlouhých) a přední tlapky (z bílé ks 4 řady do kruhu, pak pacička 2 řádky rovně, malé růžové polštářky, obháčkováno tmavě šedou ks s pikotkami jako drápky), i zadní tlapky (půlkruhy bílé, obháčkované žlutě). Očka jsou z tenké příze. Všechno jsem nalepila lepidlem na krabici. Na místě jsem ještě dolepovala izolepou uši.
A tu je hotový králík v celé kráse.
5. Výkupné pro trpaslíky. Po splnění všech čtyř úkolů dostaly děti papírové sáčky, na kterých bylo napsáno a namalováno, jak si trpaslíci představují výkupné. Inspiraci jsem našla tu. Byl to docela těžký úkol, hlavně pro mrňata, co ještě neumějí číst. Ale rodiče se hodně zapojili a děti opravdu hledaly a přinášely zajímavé a nečekané věci. Bohužel jednak hrozil déšť a jednak děti už byly natěšené na poklad, a tak bylo vyhodnocení tohoto úkolu velmi povrchní. U starších dětí by určitě stálo za to nálezy porovnat a zhodnotit před zraky všech soutěžících.
Sáčky jsem si přinesla z Kauflandu, snad jsem tím nezpůsobila velkou škodu. Jsou totiž z jedné strany průhledné, takže je hned vidět, co v sáčku je. Vytvořila jsem wordovou tabulku a naházela do ní vhodné (i méně vhodné) symboly, nakopírovala, vystříhala a nalepila na sáčky. Pak jsem vše potřebné domalovala tužkou a pastelkami.
A co poklad? V jedné truhle byly celofánové sáčky, do nichž jsem rozdělila hromadu sušeného neslazeného ovoce, aby děti mohly mlsat zdravě. Do druhé truhly jsem posbírala vše, o čem jsem si myslela, že by se mohlo dětem hodit (bižuterii, pexesa, omalovánky, drobné figurky, obrázky atd.). Vybíraly si opravdu překvapivě. Zbytek jsem chtěla večer vydražit, ale byl bohatý program, tak k dražbě ani nedošlo. Máme tedy o co hrát i příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat