Nedalo mi to a musela jsem zkusit
španělskou mandalu v jiných barvách. A už mám namyšlenou další kombinaci. Je to prostě neodolatelná hra, jako dětské skládanky. Jen mne u toho hrozně bolí mé chromé ruce... Musí se vzít malý háček a je třeba se krkolomně trefovat do vynechaných místeček o několik řádků níž. Každá chybička je vidět, ale bohužel ne hned, většinou až když se dělá další řádek. A do párání se pak vůbec nechce.
Obě mandaly mám zatím v drátěném rámečku na zdi. Uvidím, jestli z nich nakonec budou polštáře, jak je zamýšleno v originálním návodu.
Tak tady je ta nová krása (ne zrovna kvalitní fotka a navíc hodně šišatý rámeček):
Takhle visí moje mandalky společně na stěně:
Žádné komentáře:
Okomentovat