Jednou jsem zas šmejdila na Pinterestu a našla jsem deku, která mne zaujala hlavně svými barvami. Ale nedoklikala jsem se ani k autorce, ani k návodu. Zvětšila jsem si tedy obrázek čtverečku a tak dlouho jsem zkoušela, až se mi podařilo dát dohromady pravděpodobný postup. Čtverečky šly pěkně od ruky, udělala jsem jich asi 12 v různých barvách. Obháčkovala jsem je krátkými sloupky šedou barvou a chtěla jsem je pospojovat těsně k sobě podobně jako autorka té vzorové deky. Jenže pak jsem objevila zajímavý způsob spojování čtverečků a zkusila jsem, jestli se bude hodit k mé dece. Bylo to krásné - jednoduché, jemné. Nakonec jsem vybrala jen čtyři pastelové barvy (světle šedou, ledově růžovou, světle růžovou a světle fialovou) a spojila jsem je krémovou. Ta šedá řádka krátkých sloupků kolem každého čtverečku je docela zajímavým detailem. Na deku o rozměrech 82 x 102 cm stačilo 20 čtverečků. Háčkovala jsem z příze Jeans háčkem číslo 3,5.
Lem jsem si z větší části vymyslela sama - jsou to skupinky 5 dlouhých sloupků uprostřed s pikotkou a mezi nimi krátký sloupek, v rohu jsem dělala skupinu dvakrát nahazovaných sloupků podobně jako při spojování čtverečků, ale místo 6 sloupků je jich 8 a u každé dvojice sloupků (kromě poslední) je zase pikotka.
Deka je opravdu parádní, stále se na ni chodím dívat. Nyní ale nemáme v rodině žádné miminko, kterému by se hodila, tak ji zkusím nabídnout na Fléru.
A co s těmi čtverečky, které jsem uháčkovala na začátku v jiných barvách? Přece je nebudu párat! Už mám namyšlené další tři barevné verze, na jedné právě pracuji...
P. S.: Deka už si našla své miminko! Včera jsem ji vzala svému dvornímu veterináři a kamarádovi Petrovi, kterému se před měsícem narodila první vnučka Veronika. Koupila jsem krásnou krabičku s průhledným víkem, deku jsem pěkně složila a převázala širokou mašlí a s radostí ji odevzdala novopečenému dědovi. Snad bude mít úspěch!
Žádné komentáře:
Okomentovat