S podzimem a kovidovou izolací se mi začalo stýskat po společnosti vnoučátek a lidí vůbec. A tak když jsem objednávala pod stromeček velikou panenku pro vnučku Lucinku, nechala jsem si přibalit také jednu menší pro mne - šedovlasou Manicu od výrobce Paola Reina. Byla to moje první značková panenka v životě, po všech těch gumových a poděděných, se kterými jsem si hrála jako malá. Byla nádherná a tak krásně voněla! Česala jsem ji, povídala si s ní... Dostala jméno Maruška po mé mamince. A protože v původních stříbrných šatičkách byla taková bledá a smutná, hned jsem hledala na Pinterestu, co pěkného bych jí mohla uplést a uháčkovat. Našla jsem ohromnou spoustu nápadů hlavně na ruských webech, ale něco i na Ravelry a na Etsy. Koupila jsem první návod na šatičky, popadla jsem červenou přízi Himalaya Celinda stretch, kterou jsem tu měla nevyužitou, a za chvíli byla Maruška oblečená v parádních šatech. Přidala jsem čapku, rukavice bez prstů, návleky na boty, svetřík, šálu...
Ze silnější příze Everyday pak vznikl kabátek a baret, vyrobila jsem i malou brož z opalovaných stužek. Hrála jsem si a moc jsem si to užívala. Marušce slušelo úplně všechno.
Když jsem se pochlubila sestře, jak se bavím, hned mi poslala k narozeninám další přírůstek - také Paolku, zrzavého kloučka Chrise. Přejmenovala jsem ho na Jeníčka a honem jsem ho chtěla taky obléknout, protože byl jen v tenké košilce. Jenže na kluky se špatně hledají návody. Pletené kalhoty jsou pro holky, ty by nenosil, a raglánové rukávy, které jsou u všech svetříků a šatiček, klukovi nesluší. Musela jsem improvizovat. A protože na košilce měl Jeníček dinosaury, jednoho jsem mu vypletla a vyšila i na svetřík. Na hlavu jsem uháčkovala pořádnou ušanku. Teď zbývá ještě ušít nějaké teplé kalhoty, střih i materiál už mám, ale nějak se k tomu nemohu dostat.
Zaměstnala mne totiž jiná práce - pletla a háčkovala jsem zimní výbavu pro panenky vnuček Andělky a Lucinky. A protože jsem potřebovala modelku, která by zodpovědně vyzkoušela všechny modely, jestli dobře padnou a jsou slušivé, dostala jsem k narozeninám od manžela ještě jednu nádhernou velikou panenku - Katharinu od firmy Gotz (děvčata mají panenky téhož výrobce). Vypadá trochu nafoukaná, ale s malými Paolkami se hned skamarádila a obětavě zkoušela všechny oblečky.
Tohle je komplet pro Lucku a její blonďatou Sofii:
A tohle je pro Andělku a její tmavovlásku Terezku:
Aby moje Káťa nepřišla zkrátka, upletla jsem jí vánoční svetr s jelenem a teplou sukni, k tomu jsem uháčkovala punčocháčky, baret a papuče. Teď už jsou v teplíčku všichni.
Maruška už má oblečků plnou krabici, na tu se dobře tvoří, a tak ji mohu převlékat každý den do jiného modelu. Vytáhla jsem také polozapomenutou gumovou panenku dovezenou dávno a dávno z Plzně. Říkám jí Jiřinka po mé sestře a samozřejmě má také nový obleček. Je to fajn parta, že?
Pssst... dneska přišla krabice z obchodu Země panenek se střevíčky a punčoškami - brzy bude jaro a je čas chystat jarní modely.
