Původně jsem si jenom hrála s barvami, ale když jsem viděla, jak jdou pěkně k sobě, háčkovala jsem dál a dál... Problém ovšem byl, že jsem neměla připravenou dostatečnou zásobu příze, a tak jsem musela experimentovat a kombinovat. Něco je příze akrylová Elian klasik (žlutá a šedohnědá), něco trochu silnější Wendy s podílem vlny (medová), všechny hnědé a zelené jsou příze Exclusive (50 % vlny a 50 % akrylu), které jsem koupila v rámci slev v různých galanteriích po Brně (45 Kč/100 g - no nekup to!). Deka mi přišla jako skvělý nápad vzhledem k tomu, že takový podíl vlny by ve svetru hrozně kousal, ale v dece bude pěkně hřát.
Půl roku deka ležela v pytli, protože ta krásná svítivá žlutá nebyla k sehnání v žádné ze zdejších galanterií, ani na internetu, ba ani u výrobce. Ale když jsem minulý týden zašla do Barborky (to je místní prodejna, která se specializuje právě na značku Elian), žluté tam bylo dost. Hned jsem ji nakoupila (raději o něco víc...) a vytáhla deku zase na světlo. Už jsem ji dodělala na jeden zátah za tři dny, ale byla to fuška!
Přemýšlela jsem, jaký lem by se k tomu jednoduchému vzorku nejlépe hodil. Zkusila jsem polodlouhé sloupky háčkované za zadní a "třetí" nitku. Jsou jakoby zanořené a přední nitka krásně vpředu vystupuje. Na lemu jsem zopakovala znovu všechny barvy, ale zatímco v hlavním vzoru se barvy střídají po třech řadách, v lemu je vždy jen jedna řada téže barvy. Celou deku jsem nakonec obháčkovala jednou řadou račích sloupků tou pěknou žlutou. Lem tak barevně navazuje na celou kompozici, nijak neruší a deka je pěkně orámovaná a zpevněná. I s lemem měří cca 145 x 145 cm.
Už jsem ji i vyprala (raději v ruce, ale ždímala jsem v pračce) a je připravena k použití. Bude mým skromným příspěvkem k zařízení horské chaty na Slovensku.
Žádné komentáře:
Okomentovat