Rimsky-Korsakoffee-Cake Shawl

Návod na šátek s tímto podivným názvem jsem dostala pod stromeček. Je to tajný projekt na počest kavárny s názvem Rimsky Korsakoffee Hause v Portlandu v Oregonu, kde dělají údajně velevýborné dortíky ke kávě. Odtajněn bude 3.-6. března, kdy se v Portlandu koná jakási sešlost tvořilek a výstava materiálu k tvorbě. Uháčkováním šátku získají účastnice projektu kupon na velkou slevu při nákupu příze. No a odtajnění bude spočívat v tom, že každá z účastnic přijde zahalená ve svém šátku. Fajn nápad, ale do Oregonu to mám trochu daleko, takže můj kupon asi propadne, i když jsem se fakt snažila.
Snažila jsem se dokonce na dvakrát. Napřed jsem koupila poměrně drahou přízi Marlen s obsahem mohéru (jinou ani neprodávají a nevím, který čert mi nakukal tam zajít). Vypadala hebká a lehoučká. V zadání stálo, že máme koupit dvě odlišné barvy tenké příze, tak jsem dala dohromady hnědou a modrou. Postup práce spočíval v tvorbě vždy jedné vrstvy hustější (to bylo jako těsto toho dortíku) a jedné volnější (to byla náplň). Jenže když jsem udělala první náplň, bylo dílo trochu zdeformované, protože hnědá příze byla o poznání tenčí než modrá. Nu což, vypářu to a dám hnědou dvojitě. Jenže ouvej! Ta potvora nešla párat, hned se trhala. Musela jsem tedy "náplň" odstříhat.

 

Když jsem tu hnědou zdvojila, zjistila jsem, že budu muset vzít větší háček (původě jsem začala 4, změnila jsem na 4,5). No jo, ale začátek byl tou čtyřkou. Takže celé znovu! Udělala jsem tedy hnědou buchtu a modrou náplň.

Konečně to vypadalo slibně, tak jsem pokračovala druhou vrstvou dortu a druhou krémovou náplní. Jenže se to zase celé zdeformovalo, měla jsem tam nějak moc velký počet sloupků a nemohla jsem najít chybu. Návod byl docela nepřesný, grafické schéma bez uvedení počtu sloupků... Znovu párat. A to už z té drahé příze nezbylo skoro nic, protože párat mohérové řetízky a krátké sloupky, to je skoro nemožné.  

Kdyby to nebyl dárek a placený návod, asi bych to po těch nevydařených pokusech vzdala. Ale takhle? Nezbylo než začít úplně od začátku. Našla jsem zbytek té úžasné příze Wolltraum, který mi zbyl z ponča. 

 Začala jsem z vnější strany klubíčka tmavé těsto a následovala červená náplň z vnitřku klubka.

Dodělala jsem takto i druhou vrstvu těsta a druhou náplň, a pak příze došla. Naštěstí mi z vánočních dárků zbylo ještě jedno klubíčko - Burning Love, právě v příhodných barvách tmavě fialové a červené. Marfuška radila a pomáhala, takže práce šla krásně od ruky. Změnily jsme počty sloupků i řad, aby nám to pěkně vyšlo (stejně jsme se trochu přepočítaly a není to docela perfektní, ale párat už odmítám!!!).

 Ještě "krémové" ozdůbky na okraj a máme hotovo. Přidala jsem malé zoubky i na horní okraj, aby se krásně začistil, šátek jsem vypnula a navlhčila (Marfuška přes noc vytahala polovinu špendlíků, jako vždy). A tu je hotové dílo:

Jsem ráda, že jsem to nevzdala. Tenhle šátek je ze všech těch předchozích největší a asi i nejhezčí. No a na závěr zase za odměnu písnička, která dala přízi název - tentokrát Elvisova (i když já si ji momentálně poslechnout nemůžu, nejede mi zvuk, ach jo).